Valašsko, region se silnými tradicemi. I dnes na každém kroku se potkáte s velice milými a pohostinnými lidmi, kteří servírují s láskou svou slivovici, frgály a klobásky. Tradice mají svůj hluboký význam zakořeněný v historii, a proto bychom na ně neměli zapomínat. Jsou také příležitostí k setkání s rodinou a přáteli, nejlépe u prostřeného stolu plného kvalitních dobrot. Například masopustní období k tomu dávalo a dává tu nejlepší příležitost. 
Proto se významní výrobci kraje spojili a nabízejí ucelený pohled na slavnosti, které lidi stmelovaly od nepaměti a připomínaly jim jejich vlastní kořeny. Masokombinát Krásno, Mlékárny Valašské Meziříčí a likérka RUDOLF JELÍNEK tak činí nejenom prostřednictvím svých produktů – speciální masopustní klobásky, tradičních kysaných mléčných výrobků stále zachovávající staré receptury a používající kvalitní suroviny, a slivovice ze švestek z vlastních sadů, ale i řadou dalších aktivit. Jako například nově otevřeným Muzeem Řeznictví ve Valašském Meziříčí nebo návštěvnickým centrem Distillery Land včetně muzea palírenství ve Vizovicích.
Mlékárna Valašské Meziříčí a Valašská mlékárenská tradice
Tradice výroby mléka a mléčných výrobků má na Valašsku hluboké kořeny. Mlékárna ve Valašském Meziříčí byla založena již roku 1936 Vilémem Frankem jako mlékárna Spolku chovatelů hovězího dobytka s obchodním názvem Valašská spolková mlékárna ve Valašském Meziříčí. Tento spolek reprezentovalo devět až dvanáct větších zemědělců z oblasti kolem Valašského Meziříčí. Mlékárna zpracovávala rovněž mléko samovolně kysané, máslo a tvarohové pomazánky. Počáteční zpracovatelská kapacita činila přibližně 500 litrů mléka denně. V roce 1948 se vyměnilo zastaralé výrobní zařízení mlékárny, v roce 1954 proběhla celková rekonstrukce výroby, a tak se zpracovatelská kapacita zvýšila na 25.000 litrů denně.
V letech 1950 – 1956 spadala Valašská mlékárna pod Mlékařské závody se sídlem v Ostravě, od roku 1957 až do roku 1960 byla součástí Východomoravských mlékáren v Bystřici pod Hostýnem. Výrobní program mlékárny byl v této době zaměřen na jogurty, plnotučné mléko, konzumní mléko v konvích, konzumní smetanu, měkký a průmyslový tvaroh, máslo a přepracované máslo vyráběné do roku 1960.
V roce 1972 byla ve Valašském Meziříčí zrušena máslárna. Roku 1978 postihl mlékárnu silný požár, který zničil pasterační stanici. Rekonstrukce trvala více než rok. Na počátku 80. let se mlékárna soustředila převážně na výrobu jogurtů. Výroba jogurtů v roce 1980 činila 199.000 litrů, v roce 1981 se zvýšila na 409.000 litrů. Od roku 1985 se mlékárna specializovala na výrobu konzumních mlék a smetan a na výrobu kysaných výrobků.
Současnost
Privatizací Beskydských mlékáren v roce 1992 vznikla Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o. Po privatizaci byla zahájena rekonstrukce výrobních prostor a postupná modernizace veškerého technologického zařízení. Nyní se denní nákup mléka ke zpracování pohybuje v Mlékárně Valašské Meziříčí mezi 85 – 90.000 litry. Současný výrobní program tvoří smetanové jogurty, polotučné ovocné jogurty, nízkotučné ovocné jogurty, kysané výrobky, BIO jogurty a čerstvé tekuté výrobky.
Mlékárna Valašské Meziříčí se s výrobky BIO kysaný nápoj přírodní a BIO kysaný nápoj s jahodovou příchutí stala jedním z prvních výrobců mléčných bioproduktů v České republice. Oba nápoje byly vyráběny z mléka kvality BIO z ekofarmy AGRO FYTO spol. s.r.o. v Lidečku na Vsetínsku a získaly nejedno ocenění. V současné době Mlékárna Valašské Meziříčí vyrábí v BIO kvalitě pouze jogurty. 
Mlékárna Valašské Meziříčí se zařadila mezi významné výrobce kysaných mléčných výrobků České republiky.
„Mlékárna Valašské Meziříčí vyrábí kvalitní a chutné výrobky, které můžete zařadit do jídelníčku i o takových svátcích, jakými jsou masopustní hody,“ uvádí Zdeněk Bukovjan, Sales&Marketing manager Mlékárny Valašské Meziříčí. „Jednotlivé pokrmy mají hlubokou symboliku. Například Boží milosti je tradiční masopustní pečivo, které bylo pamlskem pro promrzlé účastníky maškarních průvodů a zapíjelo se slivovičkou. Koblihy zase připomínají Slunce, jeho oslavu a návrat. Mléko a mléčné výrobky byly při jejich přípravě nezbytné. Doby, kdy si každá hospodyně vše vyráběla z vlastní produkce, jsou nenávratně pryč. Jsme tady, ale my a dovoluji si říct, že součastná chuť a kvalita našich výrobků se od té tradiční neliší. Rádi tuto tradici udržujeme, protože jsme přesvědčeni, že tím k zachování tradic nejenom na Valašsku, přispíváme,“ dodává Zdeněk Bukovjan.
Bez dobrého jídla by nebyl masopust
O masopustu měly hospodyně plné ruce práce. O maso nebyla nouze, protože se předtím často konaly zabijačky. S oblibou se proto o masopustu slavily i svatby, ze kterých měla podle pověry vzejít trvalá manželství. Kromě zabijačkových pochoutek mířily na stůl také škvarkové placky, vdolky, trdelníky, šišky nebo frgály. Důležitou masopustní pochoutkou byly koblihy smažené na másle a plněné povidly nebo mletým mákem. Z koblihového těsta se připravovaly boží milosti bez náplně, hojně sypané cukrem. Ráno na Popeleční středu lidé ještě snídali mastné rohlíky s kávou, ale oběd byl již postní, tedy bezmasý.
Koblihy – upečte si tradiční sladkou chuťovku, která k Masopustu neodmyslitelně patří
- 500 g polohrubé mouky
- 80 g moučkového cukru
- 70 g másla pokojové teploty
- 2-3 lžíce rumu
- 3 žloutky
- 250 ml mléka
- 70 g droždí
- 1 vanilkový cukr
- zavařenina
- přepuštěné máslo, olej nebo sádlo na smažení
- 1 lžička Valašské Kyšky
Postup:
Rozdrobíme droždí do malé misky, přidáme trochu mouky, cukru, mléka a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Žloutky utřeme s máslem, práškovým i vanilkovým cukrem a rumem. Přidáme mouku, kvásek, zbytek mléka, lžičku Valašské Kyšky a zaděláme těsto na koblihy, které se nechytá vařečky. Slabě poprášíme moukou, zakryjeme utěrkou a na teplém místě necháme kynout.
Když je těsto vykynuté, rozválíme ho na pomoučeném vále na plát asi 1 cm vysoký a formičkou na koblihy nebo skleničkou vykrajujeme kolečka. Plníme zavařeninou a přitiskneme druhou koblihovou půlkou těsně k sobě a necháme ještě na vále přikryté utěrkou vykynout. V pánvi rozpálíme dostatečné množství oleje a po obou stranách smažíme do zlatohnědé barvy. Po vyjmutí z oleje necháme okapat na papírovém ubrousku. Někdo zavařeniny nedává přímo do koblih, ale udělá do těsta důlek, který naplní lžičkou zavařeniny až po osmažení. Kobliha by měla mít nějakou dobrou dušičku, protože to jim přidává na přitažlivosti. Když se v dřívějších dobách chtěla někomu vyseknout velká pochvala, řeklo se o něm, že voní čerstvě upraženým koblihem.
nebo valašské frgály
Suroviny:
- 500 g polohrubé mouky
- 2 ks žloutku
- 125g másla
- 75g moučkového cukru
- ¼l mléka
- 35 g droždí
- 1 špetka soli
- 1 lžička citrónové kůry čerstvě nastrouhané nebo koupená sušená
- 1 lžička bílého Smetanového jogurtu z Valašska
Postup:
Z droždí, trochy cukru, mléka a mouky připravíme kvásek. Utřeme máslo, zbylý cukr a žloutky. Přidáme k tomu vykynutý kvásek a ostatní suroviny a necháme vykynout cca 2-3 hodiny. Vykynuté těsto rozválíme přímo na vymazaném plechu do průměru cca 35 cm a vykrojím kruh. Okraje frgálu se snažíme nechat trochu vyšší, aby nevytékala náplň. Na těsto se může dát náplň tvarohová, maková, ze sušených hrušek, nebo třeba pouze borůvky.
Nejoblíbenější je asi tvarohová: na jeden frgál smícháme lžíci cukru, vanilkový cukr a cca. 50g tuku, přidáme 2 tvarohy (nejlepší jsou klasické kostky, vaničkový je řídký), 2 žloutky, rozinky namočené v rumu, popř. rozředíme trochou mléka. Na tvaroh se může nastrouhat perník na strouhání.
Nakonec frgál posypeme drobenkou (polohrubá mouka, moučkový cukr, máslo), necháme ještě chvíli dokynout a upečeme ve vyhřáté troubě při 180 °C. Opravdový frgál má mít na řezu vyšší vrstvu náplně než těsta. Po upečení a krátkém vychladnutí se může omastit a pokapat rozpuštěným máslem, do kterého přidáme rum.
Likérka RUDOLF JELÍNEK a.s. – Slivovice a Valašsko patří k sobě
Tradice výroby pálenek ve Vizovicích je stará dobře přes čtyři sta let. Nejstarší písemné zmínky o existenci pálenice jsou z roku 1585, kdy byla majetkem vizovické vrchnosti. Tehdy se v ní pálily zejména pivní odpadky a zkažené víno, později také obilí a kolem půle 18. století se konečně objevuje slivovice. Není divu, Vizovicko bylo velmi příhodným krajem k pěstování ovocného stromoví a povidla, sušené švestky, hrušky a jablka patřily k důležitému obchodnímu artiklu zdejších lidí. Však ještě před sto lety tu rostlo 77 000 kusů ovocných stromů, z toho bylo 68 000 trnek (švestek).
Slivovice je nejznámější český ovocný destilát. Společnost RUDOLF JELÍNEK ho připravuje ve Vizovicích již od 19. století. Při výrobě dodržuje mnohaleté tradice. Ty vyžadují, aby vyzrálý švestkový kvas prošel trojstupňovou destilací, díky které dosahuje slivovice čistoty a jemnosti. Pecky zůstávají v kvasu, aby vzniklému nápoji dodaly specifickou chuť třísloviny. Právě pecky v kvasu a tříletým zráním dodávají slivovici jemnou, zaoblenou chuť ovoce a s příjemným podtónem uleželého destilátu. Výrobní postupy si palírníci předávají z generace na generaci a spolu s nejmodernějšími technologiemi jsou zárukou nejvyšší kvality. 
„Tradice výroby destilátů ve Vizovicích je stará dobře přes čtyři sta let,“ 
uvádí Miroslav Motyčka, obchodně-marketingový ředitel společnosti RUDOLF JELÍNEK. „Při výrobě slivovice, nejznámějšího českého ovocného nápoje, dodržujeme mnohaleté tradice a léty osvědčené výrobní postupy, které se předávají z generace na generaci a spolu s nejmodernějšími technologiemi jsou zárukou kvality. Základem dobrého výsledku je také surovina, proto jsme v roce 2003 zahájili výsadbu vlastních švestkových sadů na jižní stráni vizovického údolí v části zvané Těchlov. Díky pálení z vlastního ovoce máme větší kontrolu nad kvalitou destilátů. Pro ty, které zajímá historie i současnost výroby slivovice, je připraveno přímo v srdci podniku ve Vizovicích exkurzní a návštěvnické centrum Distillery Land. Zde se návštěvníci seznámí s historií rodu Jelínků, zakladatelů firmy, výrobními prostředky používanými dříve a nyní, či uvidí dřevěné sudy, které slouží ke zrání destilátů. Jsme rádi, že vyrábíme výrobky, které jsou typické pro tuto oblast a i nyní jsou součástí významných událostí v životě každého z nás,“ dodává Miroslav Motyčka.
Slivovice
Slivovice neboli klasický destilát ze švestek je dodnes vlajkovou lodí společnosti. Vyrábí se trojstupňovou destilací vyzrálého švestkového kvasu a výsledkem je čirý destilát s vůní, v níž cítíme nasládlé mandlové aroma pecek, a chutí, která je díky zrání a tradičním postupům jemná, ovocná a lehce odkazující k mandlím. Příznivci slivovice ocení kromě bílé slivovice také její zlatou variantu, která svou barvu i vůni získává zráním v dubových sudech.
Novinky společnosti RUDOLF JELÍNEK pro rok 2016
Moravská jadernička
Stařený ovocný destilát, zrající v dubových kádích po whisky. Díky tradičnímu postupu tříletého zrání je barva zlatavě žlutá. V chuti je Moravská jadernička jemná s lehce nasládlým závěrem, ve vůni ovocná.
Elixír z aronie
Elixír z aronie je druhý v řadě elixírů. Má rubínově červenou až temně fialovou barvu a díky použití původní suroviny a pečlivé přípravě si i po zpracování uchová vysoký obsah cenných látek, především vitamínu C a P. Šťáva z aronie, která se lidově nazývá černý jeřáb, je silným antioxidantem. Snižuje únavu a celkové vyčerpání organismu, zlepšuje paměť a posiluje imunitní systém.
Vizovické slivovice 2014
Úroda z vizovických sadů na Těchlově se stala základem dalšího ročníku Vizovických slivovic. Pro jednoodrůdovou byla zvolena odrůda Haganta. Slivovice bude stočena v limitované edici 876 kusů a opatřena ručně psaným číslem a voskovou pečetí.
Navštivte firemní prodejnu a degustační bar R.JELÍNEK v Brně, Jezuitská 582/17. Pro prvního zájemce, který napíše na náš redakční e-mail, máme připravenou slevu 5% na nákup veškerého sortimentu. Slevový kupon zašleme poštou, platnost bez omezení.
Zdroj:
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm: http://www.vmp.cz/
http://www.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/masopust-na-valassku.html,
