Jak se liší vánoční tradice od těch našich?
Domov provoněný cukrovím, štědrovečerní večeře, Ježíšek a dárky pod nazdobeným stromečkem – to vše máme, my Češi, spjaté s Vánoci. Patrně nejdůležitějším svátkem v roce. Zatímco pro naše předky měly Vánoce význam hluboce duchovní, kdy si křesťané připomínali narozeniny Ježíše Krista, dnes jsou spíše symbolem pro dny klidu a času stráveného v kruhu nejbližších. Jak je to ale jinde ve světě? Jaké zvyklosti doprovázejí oslavy posledních dnů v roce, zejména pak v domácnostech s jiným než křesťanským vyznáním? Pojďme nahlédnout po pokličku těch nejzajímavějších tradic v Japonsku, USA a v Rusku.
Nancy cestovatelky od Dino Toys
Právě těmito zeměmi se totiž inspiroval český výrobce her a hraček Dino Toys, který letos na Vánoce naděluje speciální edici panenek Nancy cestovatelek. Ve variantách Tokio, New York a Moskva jsou Nancy tipem na originální dárek pro malé parádnice, ale také příležitostí obohatit si obzory. Vydejme se po stopách pradávných zvyků a vánočních hrdinů v těchto zemích.
Japonci ctí tradice
Japonci nejsou národem s křesťanskou tradicí – vánoční zvyky, jak je známe v Česku, zde tedy nečekejte. V uplynulých letech se situace trochu změnila, spíše pod taktovkou nákupních center ve velkých městech, jako je Tokio. Tam už dnes potkáte Santa Clause i ozdobený vánoční stromeček. Přesto, Štědrý večer si připomíná hlavně mladší generace, která si svátek symbolicky oslaví návštěvou cukrárny s malým zákuskem či drobným dárkem.
Naopak nejdůležitějším a největším japonským svátkem v roce je 1. ledna – oslavy Nového roku. Po staletí doprovází tento svátek množství krásných zvyků:
- Všichni Japonci se na Nový rok vracejí tam, odkud pocházejí jejich předci. Už od začátku prosince jsou tedy vyprodány všechny vnitrostátní lety i jízdenky směrem z Tokia ven, protože většina obyvatel hlavního města má své příbuzné na venkově.
- Před příchodem Nového roku se v japonských domácnostech aranžuje v předsíni rostlinná výzdoba z bambusových kmenů a borovicových větviček, které se říká KADOMACU.
- Na rozdíl od českého Silvestra se v Japonsku neoslavuje půlnoc 31. 12., ale naopak je zvykem vstát brzy ráno 1. ledna a jít se podívat na první východ slunce v novém roce. Tomu se říká GORAIKÓ.
SVÁTEČNÍ POKRMY:
- Japonci hned brzy ráno 1. ledna jedí bochánky z utlučené rýže OMOČI, které jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sójových bobů. Novoročním jídlem jsou také dlouhé hnědé nudle z prosa SOBA, které symbolizují dlouhý život a trvání hezkých vzájemných vztahů i novoročních předsevzetí.
- V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo OSEČIRJÓRI umístěné v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami, přičemž v každé z nich se ukrývá nějaké dobrota. Jídlo musí vypadat atraktivně a barevně. Čím více krabiček, tím bohatší rodina.
ZAJÍMAVOSTI:
- Japonské děti se na Nový rok nemohou dočkat ozdobných obálek s OTOŠIDAMA, což je výrazně zvýšené kapesné v okrasné obálce.
- V Japonsku existuje také mnoho novoročních her. Například TAKEUMA neboli chození po chůdách vyrobených z bambusových kmenů anebo TAKOAGE, tedy novoroční pouštění draka.
- Dospělí si na Nový rok obřadně, kaligrafickým štětcem, napíší na podlouhlý svislý papír KAKIZOME, své přání či předsevzetí pro nadcházející rok, a to si pověsí na viditelném místě v domácnosti.
- V poledne už leží ve schránkách NENGADŽÓ, novoroční blahopřejná pohlednice. Zajímavostí je, že všechna přání musejí být doručena do schránek 1. ledna, takže mají jednotnou formu, aby je pošta snadno identifikovala, uskladnila a mohla roznést do schránek včas.
- Po obědě Japonci vykonají HACUMÓDE – jdou se krátce pomodlit do budhistické svatyně.
- Oslavy příchodu Nového roku trvají do 15. ledna. V tento den se venku udělá ohníček DONTOJAKU, kde se spálí rostlinná výzdoba KADOMACU a předsevzetí KAKIZOME, čímž přání získají na trvanlivosti.
Američané se předhánějí ve zdobení
Američané milují Vánoce. Svátky v USA jsou tak pestré, jak bohaté je složení obyvatelstva. Oslavy v podstatě začínají už po Dni díkůvzdání, který připadá na čtvrtý listopadový čtvrtek. Národnostně různorodá Amerika v prosinci nenabízí jen křesťanské Vánoce. Židé slaví chanuku, svátek světel, zatímco afroamerické rodiny slaví první plody sklizně, tzv. kwanzau.
Většina Američanů, mezi kterými najdeme hodně křesťanů, dodržuje pestrou škálu tradic:
- Američané si potrpí na zdobení. Nejen vánočního stromečku, který „vyšňoří“ dva nebo tři týdny před Štědrým dnem, ale také svých příbytků. Ti největší fajnšmekři začínají s výzdobou už koncem listopadu, často se pak po večerech projíždějí po okolí a hecují sousedy, kdo má lepší výzdobu. Na vánoční zkrášlování padne v USA každoročně okolo 6 miliard dolarů.
- Zatímco české děti se nemohou dočkat nadílky od Ježíška, v USA roznáší dárky Santa Claus. Tato tradice byla rozšířena Holanďany, kteří označovali starého vánočního mužíka jako Sinter Klaas. Angličtí osadníci jeho jméno zkomolili, a tak se vžilo označení Santa Claus.
- Na Christmas Eve, který připadá na 24. 12., chodí Američané do práce. Až večer nastupuje „slavnostní nálada“. U večeře se podávají oblíbená rodinná jídla, sleduje se Dickensova „Christmas Carol“ (Vánoční koleda) a potom se jde na půlnoční mši. Dlouholetou tradicí je rozvěšování punčoch. Děti ještě před spaním nachystají pro Santu Clause sušenky a sklenici mléka, a připojí k tomu dopis, ve kterém jej prosí o dárky.
- Vánoce slaví Američané až 25. prosince (na Christmas Day), kdy je státní svátek. Nedočkavé děti si hned po probuzení běží rozbalovat dárky, které přes noc „přivezl Santa Claus na saních“. Celý den se odpočívá, popíjí se horká čokoláda, punč nebo vaječný koňak (eggnog). Někde se podává i sladké pečivo. Ale cukroví, jak ho známe v Česku, Američané neznají.
SVÁTEČNÍ POKRMY:
- Tradiční vánoční jídlo se v amerických rodinách liší podle etnického původu. Převládá pečený krocan s nádivkou a brusinkovou omáčkou, dále také šunka a roastbeef.
- Jako dezert se podává ovocný vánoční pudding plný švestek, ořechů, zázvoru, rozinek nebo hřebíčku, politý koňakovou polevou.
- Americké vánoční „cukroví“ tvoří v první řadě koláče – jablkový, mrkvový, dýňový a s pekanovými ořechy. Z drobnějších cukrátek vedou perníčky a candy cane (sladké bílo-červené hůlky nejčastěji s mátovou příchutí).
ZAJÍMAVOSTI:
- Tradičními barvami Vánoc jsou zelená (značící život a znovuzrození), červená (symbolizující krev Ježíše Krista) a zlatá (reprezentující světlo a bohatství).
- Vánoční stromečky se v USA prodávají už od roku 1850. Napříč celými Spojenými státy se pěstuje na 21 000 lesoškolek.
- Národní vánoční strom stojí od 1. prosince do 1. ledna poblíž Bílého domu v severní části parku Ellipse ve Washingtonu. Prvního rozsvěcení se tradičně účastní prezident USA.
VÁNOCE V NEW YORKU:
Samostatnou kapitolou jsou oslavy Vánoc v New Yorku. Hlavním dějištěm se stává Rockefellerovo centrum a jeho blízké okolí, které se zaplní tisíci návštěvníků. K vánočnímu New Yorku neodmyslitelně patří také bruslení v Central Parku a velká chlouba – vánoční strom. Už od roku 1933 zde stojí obří smrk ztepilý, jehož slavnostní rozsvícení probíhá na přelomu listopadu a prosince. Dosud nejvyšší třicetimetrový strom ozdobil New York v roce 1999.
Zajímavou tradicí posledních let je tzv. Vánuka. V New Yorku totiž žije početná židovská komunita, Židé a křesťané se během svátků často navštěvují, je i mnoho rodin se smíšeným náboženstvím. Přirozenou cestou tak vznikly židovsko-chanukové Vánoce, které nejsou oficiálními náboženskými svátky, pouze se tu prolínají různé zvyky a tradice obou náboženství. V reálném životě pak vedle ozdobeného vánočního stromečku hoří svíčky na tradičním židovském chanukovém svícnu a podávají se jak tradiční americká, tak židovská jídla.
Rusové slaví nadvakrát
Cestovatelka Moskva od Dino Toys
V Rusku si mohou lidé vybrat. Buďto slaví pravoslavné Vánoce, které podle ortodoxní křesťanské církve připadají na 6. a 7. ledna (podle juliánského kalendáře je oproti západnímu gregoriánskému posun o 13 dnů). Anebo si Vánoce připomínají na Nový rok.
Tradice pravoslavných Vánoc v Rusku sahá až do 10. století, kdy do východní Evropy proniklo křesťanství. Přípravy na oslavy začínaly čtyřicetidenním půstem už 28. listopadu.
ZAJÍMAVOSTI:
- V předvečer vánočního svátku (Rožděstvěnskij sočeľnik) byl půst nejpřísnější, doprovázelo jej zpívání písní o narození Krista, kterými koledníci vyjadřovali také přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody.
- Pozdě v noci začínala vánoční bohoslužba, která trvala až do pěti hodin ráno. Teprve po návratu z bohoslužby se věřící usadili k plnému stolu a začali hodovat. Oslavy trvaly až do Nového roku, který Rusové vítali v ulicích měst a na maškarních plesech.
- Pravoslavné Vánoce skončily oficiálním zákazem v roce 1918, kdy byl v Sovětském svazu nastolen ateismus. Většina pravoslavných tradic upadla do zapomnění. Hlavním svátkem se stal Nový rok s jolkou, dárky a Dědou Mrázem, který většina Rusů slaví dodnes. Pravoslavné Vánoce se do života věřících znovu vrátily až počátkem 90. let.
SVÁTEČNÍ PRAVOSLAVNÉ POKRMY:
- Pravoslavné vánoční tabuli dominuje KUŤJA, neboli kaše z pšenice či ječmene, vařená s medem, rozinkami, mákem a ořechy, a také VZVAR, kompot ze sušeného ovoce. S těmito pokrmy se pojí symbolika narození a smrti Krista – zatímco kuťja se odedávna jedla na pohřbech, vzvar se podával při narození dítěte.
Ruské federaci se Vánoce slaví převážně na Nový rok. Hlavní (pohádkovou) postavou, je novoroční Děda Mráz, který přiváží dárky na saních, cestuje až z daleké Čukotky a doprovází jej vnučka Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.
ZAJÍMAVOSTI:
- Ještě na počátku 20. století hledaly děti vánoční dárky pod polštářem, dnes si je začne rodina společně rozbalovat 1. ledna pod hezky nazdobenou jolkou.
- Existuje nemálo Rusů, kteří vyznávají západní kulturu, ale nechtějí se vzdát ani pravoslavných tradic. Proto dodnes někteří slaví jak západní „katolické“ Vánoce a Nový rok, tak pravoslavné Vánoce a o týden později i pravoslavný Nový rok.
SVÁTEČNÍ NOVOROČNÍ PORKMY:
- Dodnes platí, že se ruská sváteční tabule prohýbá nad množstvím pochoutek. Podávají se bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou VARENIKY, neboli taštičky z kynutého těsta plněné brambory, rýží, zelím nebo sušenými a nakládanými houbami.
- Tradičním pokrmem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Další lahůdkou je vepřová pečeně s křenem. Ze sladkých zákusků je nejoblíbenější medový perník a dorty s máslovými krémy a barevnými polevami. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a…samozřejmě i vodka.
