Světový den chleba… bez chleba

Cíle a záměry akce

Cílem akce, kterou zorganizoval Svaz pekařů a cukrářů ČR, je propagace kvalitního českého chleba a posílení úcty a vážnosti k tomuto gastronomickému fenoménu ve společnosti. Záměrem hnutí Naši pekaři bylo varovat před spotřebitelskými trendy, kdy chléb je mnohými konzumenty považován za nemoderní, nudný, nebo za samozřejmou potravinu, produkt, zboží.

Program a hosté

Součástí akce byla unikátní výstava fotografií a doprovodných textů s názvem Život v době chlebové, symposion Chléb náš vezdejší aneb Jak žít bez chleba, Bread-free catering a další. V rámci akce vystoupili ministr zemědělství M. Jurečka, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce M. Klanica, převor Břevnovského kláštera P. Siostrzonek, špičkový kuchař hotelu Hilton Praha Michal Buček a další.

Proč letos Světový den bez chleba? (vyjádření hnutí Naši pekaři)

Naši pekaři se letos odhodlali ke zcela jinému pojetí oslavy Světového dne chleba. Mají totiž opravdové obavy z aktuálních trendů:

• Čím dál víc lidí vnímá chléb jako nudnou, samozřejmou, nedůležitou potravinu. Nevidí chléb, nevnímají ho, alespoň ne do doby, kdy se jim po něm v blízké či vzdálené cizině pořádně zasteskne. Do té doby jako by pro ně neexistoval. Místo chleba snídají jakési uměle vyrobené nesmysly a chvějí se blahem, jak je to dobré, moderní, cool.
• Mnozí lidé podléhají manipulaci – a to i prostřednictvím médií – a jsou upevňováni v nepravdivém názoru, že chléb je potravina nezdravá, nevhodná pro aktivní životní styl, že chléb není jídlo pro sportovce či supermodelky.
• Mnozí zákazníci vyměňují čerstvě upečený český chléb od českého pekaře za kdesi vyrobené, zamražené, stovky kilometrů převezené a na prodejně rozpečené… čerstvě nakrájené… cosi.

Proto jsme se letos rozhodli ukázat vám všem, jaký je to pocit žít a být bez chleba. Bez jediného krajíce.

Svátek chleba je také oslavou pekařského řemesla (vyjádření představitelů pekařského oboru)

Chléb je od nepaměti dílem pekařů a pekařek. Přes všechno to, co nás pekaře tak trápí, ať už je to byrokratická zátěž ze strany státu, neustále se měnící legislativa, nízké realizační ceny chleba ze strany obchodních řetězců, přes tohle všechno si dnešní den nechceme stěžovat, chceme se naopak pochlubit. Čím?

• Nabídka pekařských výrobků v obchodech je naprosto nesrovnatelná s obdobím před rokem 1989. Český pekařský trh je, co se týče šíře sortimentu, zákaznického servisu a relativně nízkých cen jeden z nejvyspělejších v Evropě.
• Tam, kde před pádem totality existovala nabídka cca 35–40 pekařských výrobků, je dnes samozřejmostí 280–300 druhů pekařských produktů. Tam, kde existovaly 2-3 druhy chleba, jich dnes najdeme v regálech 20–30. Inovace a neustálé rozšiřování sortimentu, to je pekařině denně viditelná samozřejmost.
• Kvalita pekařských výrobků je nesrovnatelně vyšší než v minulosti. Podle posledního spotřebitelského průzkumu kvality potravinářských výrobků, který prováděl Ústav zemědělských a ekonomických informací, jsou spotřebiteli hodnoceny pekařské výrobky (spolu s pivem) jako nejkvalitnější potraviny. Chléb má dokonce největší nárůst kvality od roku 1988, a to o 48 %.
• Pekaři úspěšně budují a provozují vlastní prodejny pečiva. Podle šetření agentury GfK se v pekařských speciálkách prodává 13 % pekařského sortimentu. Naše prodejny jsou otevřeny 6 dní v týdnu, od rána do večera. Své prodavačky neustále školíme, aby byla obsluha nejen kvalifikovaná, ale také milá. Díky našim prodejnám mají naši zákazníci lepší přístup k čerstvému pečivu.
• Pekaři se dosti významně angažují také v oblasti společenské odpovědnosti a charitativních projektů. 9 pekařů z 10 dnes pravidelně přispívá na místní a regionální projekty spojené s kulturou, sportem, výchovou dětí a mládeže, péčí o seniory a další.

Pekařina je tradiční obor s mladou duší. A snad i vydrží takovým zůstat, i když je to v České republice docela těžké. Fenomén český chléb však za to stojí.

Řekli o chlebu

„Není nad čerstvý pecen chleba vyrobený z nejlepších surovin. Nesmírně si vážím těch, kteří toto řemeslo dělají poctivě, a tím vracejí na český trh kvalitní pečivo. Řadě pekařských výrobků, zejména pak různým druhům chlebů, jsme udělili i ocenění Regionální potravina, protože jde o skutečně exkluzivní výrobky.“ (ministr zemědělství M. Jurečka)

 „Státní zemědělská a potravinářská inspekce nepovažuje chléb za rizikovou komoditu a naopak tuzemský chléb vykazuje velmi dobré kvalitativní parametry. Naši pekaři umí své řemeslo a zajišťují tak spotřebitelům možnost každodenní konzumace této tradiční, pro většinu z nás, nepostradatelné potraviny.“(ústřední ředitel SZPI M. Klanica)

INFORMACE A ZAJÍMAVOSTI O CHLEBU A TRHU

V České republice dnes vyrábí chléb přes 700 klasických pekáren, každý den vyprodukují okolo 1 milionu kusů. Spotřeba chleba se po dlouholetém poklesu ustálila na hodnotě 40 kg na osobu a rok, ročně za chléb utratí průměrný Čech necelých 1 000,- Kč.

Český chléb – 5. nejlevnější v EU

Cena, za kterou dodávají pekárny chleba do obchodů, stagnuje či klesá a pekaři tvrdí, že neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Dle údajů ČSÚ klesla výrobní cena 1 kg chleba za poslední 4 roky ze 17,20 Kč (8/2013), na aktuálních 15,65 Kč (8/2017). Přitom pekárnám rychle rostou náklady na suroviny, energie, PHM a musí též zvýšit mzdy zaměstnancům, aby měly s kým chléb vyrábět a rozvážet. Spotřebitelská cena 1 kg chleba, která je aktuálně dle ČSÚ 24,50 Kč, je v porovnání s okolními státy výrazně nižší. Podle šetření Eurostatu je český chléb 5. nejlevnější v EU.

Výzva pekařů obchodním řetězcům

Nízká cena neumožňuje pekařům investovat do rozvoje, řádně odměňovat své zaměstnance, řemeslo ztrácí atraktivitu pro mládež. Pekaři proto apelují na obchodní řetězce, aby mezi sebou nesoutěžili ve snižování cen základních pekařských výrobků, ale kvalitou chleba či pečiva a komfortem nákupu.

Chlebové trendy současnosti

• Se zvyšující koupěschopností se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy chleba.
• Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava.
• Nekupují se velké bochníky chleba, ale jejich dělené části. Výrobci se měnící situaci přizpůsobují a připravují pro různé segmenty trhu chleby o menší hmotnosti, speciálně balené či krájené, často s prodlouženou dobou trvanlivosti, tak aby jejich konzumace byla pro zákazníka optimální, co se týče spotřeby i skladování.
• Téměř třetinu chlebového sortimentu dnes tvoří speciální druhy, celozrnné a vícezrnné chleby.
• Zákazníci po vzoru farmářských trhů začínají nakupovat regionální výrobky od lokálních pekařů.
• Dle zjištění agentury na průzkum trhu GfK Czech roste prodej chleba v malých a specializovaných prodejnách (pekařských „speciálek“ je dle odhadu Svazu v Česku okolo 2,5 tis.), které tvoří již 44 % celkového prodeje). Dále zákazníci nakupují v hypermarketech 21 %, supermarketech 19 % a diskontech 14 % chlebového sortimentu.
• Faktory, které ovlivňují nákup chleba, jsou dle šetření poradenské společnosti KPMG následující:
  44 % kvalita chleba (postupně roste), 30 % cena (důležitost ceny každý rok klesá o 2%), 18 % složení výrobku (zákazník zkoumá nutriční hodnoty a řeší éčka), výrobce a 9 % země původu.

Více informací o Světovém dnu chleba 2017 na www.svazpekaru.cz