Celý svět na dvaceti hektarech zámeckého parku v Loučeni v podobě světových unikátů
Zámecké zahrady na Loučeni vítají již v plné kráse své návštěvníky. Vše tady již krásně kvete a voní. Člověk zde může obdivovat nejenom přírodu, park lze využít i jako místo odpočinku nebo naopak ke sportovním aktivitám. Celková rozloha parku o dvaceti hektarech nabízí klid i soukromí. Například během nordic wolking či při dlouhých zdravotních nebo romantických procházkách nemusíte nikoho potkat, vydáte-li se do odlehlejších míst parku.
Zámecká zahrada nabízí skvosty rovněž milovníkům světových unikátů, těch nalezete v parku hned šest. A to v podobě Prstového labyrintu, díky kterému si budete připadat jako u IL LABIRINTO – v Cathedrale di san Martino v italské Lucce. Návštěvou loučenského Kamenného labyrintu se můžete přenést k The Bewarea Labirinth – Yzerfontein v Jižní Americe. Tisové bludiště je na zámku Loučeň vystavěno v podobném duchu jako je IGGGARTEN Schönnbrunn v Rakousku. Park má rovněž svého Minotaura, podobně jako Minotaurus – Cawdor Castle ve Skotsku. Travnatý labyrint středočeského zámku Loučeň pak připomíná Labyrinth Seaton, Devon v Anglii. A nakonec nově osvětlené zámecké průčelí Loučeně evokuje podobu Edinburgh castle ve Skotsku. Celkově je na zámku Loučeň a v jeho zahradách k vidění dvanáct labyrintů a bludišť. Tvoří tak největší Labyrintárium Evropy. Místo nabývá díky nim určitou mystickou až tajemnou atmosférou. Historicky vznikaly labyrinty vždy na místech se zvláštní energií. Uprostřed labyrintů mohou návštěvníci navíc také využít všechny louky k občerstvení se. Ve všech koutech zámeckého parku si lze připravit piknik. Buď svůj vlastní, ze zásob s sebou donesených nebo lze využít Piknikové koše, které nachystal zámek Loučeň v několika variantách včetně vegetariánské, romantické nebo rodinné tak, aby si každý užil dne nic nedělání naplno. Pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu a zvláště na místech, která lahodí lidské duši lze přirovnat k terapii, která po dnech strávených doma může velmi pozitivně ovlivnit tělo i ducha.
„Zámecké zahrady již nádherně kvetou. Vůně jara je tady cítit na každém kroku. Na člověka v zahradách působí nejenom svěží zeleň, ale i tyto vůně a čerstvý vzduch. Nebojím se říct, že park je v tuto dobu nejkrásnější,“ uvádí Kateřina Šrámková, jednatelka zámku Loučeň. „Aby si nádheru parku užili všichni, rádi bychom upozornili nejenom na možnost sporovat zde, volně se pohybovat kdekoli po zámecké zahradě, využít ji i pro piknikování nebo chůzi naboso, ale projít ji a zároveň se poučit. Zahrady zámku Loučeň nabízejí totiž světové unikáty v podobě ztvárnění labyrintů světově proslulých míst celého světa. Na malém kousku ve Středních Čechách se tak návštěvníci snadno přenesou do slunné Itálie, Jižní Ameriky, malebného Skotska či Anglie nebo sousedního Rakouska,“ dodává Kateřina Šrámková.
V zámeckých zahradách na Loučeni vzniklo jedinečné labyrintárium. Zámek Loučeň patří k 10 nejnavštěvovanějším památkovým objektům a loučeňské LABYRINTÁRIUM je světový unikát. Jeho projektantem byl Adrian Fisher z Velké Británie, autor absolutně nejvíce novodobých realizací labyrintů a bludišť na světě. Původní záměr pro labyrintárium byl ten, aby byl park obohacen o novou estetickou hodnotu, de facto instalaci exteriérových prvků, která by návštěvníkům přiblížila koncept labyrintu. Již první měsíce po otevření ukázaly, že tento prvek je pro návštěvníky velice přitažlivý fenomén, a že jej vnímají nikoliv jako pouhý exponát, ale jako interaktivní prvek a nalézají v něm radost z hledání, putování a nalézání. Zejména děti intuitivně cítí energii, která se v labyrintech vytvořila, přirozeně zrychlí a začnou utíkat ke středu. Je dojemné pozorovat stále dokola právě děti, které se chovají přirozeně a bez toho, že by jim někdo cokoli vysvětloval, jsou všechny stejné.
12 Labyrintů – každý je z jiného materiálu, jiné velikosti a tvaru:
Buxusové bludiště umístěné na jižní terase zámku, je připomínkou barokní zahrady, která zámek Loučeň v 18. století obklopovala. Tvoří je nízký porost buxusů.
Světelný labyrint vyplňuje zámecké nádvoří. Přes den je velmi nenápadný, po setmění ale dokáže naplno očarovat svým kouzlem. Je tvořen pískovcem a světelnými diodami.
Travnatý labyrint je vysypaná pěšinka v trávě. Představuje křesťanský pohled na život člověka, vstup je narození, cesta život a střed je Bůh. Je umístěn přímo proti dveřím do kostela.
Tisové bludiště je největší a nejoblíbenější bludiště celého labyrintária. Obsahuje 2 vysoké lávky, tři odpočívadla a 12 branek, které symbolizují osoby, které se zasloužily o revitalizaci zámeckého areálu. Přepínáním branek do různých poloh vznikají další varianty k zabloudění.
Dlážděné bludiště je romantické bludiště uprostřed zámeckého parku, v těsné blízkosti altánku princezny Almérie. Patří k těm menším, a je úlevou pro ty, kteří nechtějí nachodit po bloudění v tisovém další kilometry.
Palisádové bludiště – Bludiště ve tvaru lidského chodidla, které ukrývá 13tou branku paní majitelky, najdete v nejvzdálenějším místě zámeckého parku. Postaveno je z kulatých palisád.
Kamenný labyrint – energeticky nejnabitější labyrint inspirovaný kamennými stavbami Keltů, vypadá jako by na stejném místě byl přinejmenším po staletí. Labské valouny vymezují cestu do středu.
Provazové bludiště je tvořeno 4 provazy, 4 barvami pro 4 týmy. Ta nejlepší zábava pro ty, kteří chtějí soutěžit.
Pískovcový labyrint představuje kulturu jihoamerických indiánů. Jeho 4 uši symbolizuji 4 živly a ve středu je slunce jako pevný bod Vesmíru. Stezka labyrintu je vyložena z pískovce v zelené trávě.
Grotta – prstový labyrint – Minotaurus strážce labyrintů chrání svým tělem ten nejznámější labyrint v Knossu, a ten loučenský hlídá ten úplně nejmenší labyrint, vyrytý v kameni.
Písmenkový labyrint – Thurn-Taxisové byli pošťáci a písmenkový labyrint naučí jejich píseň. Sestavený je z dřevěných nášlapů s barevně veselými písmenky.
Královský labyrint – dárek k 700. narozeninám krále a císaře Karla IV. Je tvořen ze sedmi druhů kamene a kovu. Labyrint je především mandalou, v níž si každý najde své. Tento labyrint znamená cestu do vyšších sfér a popírá tak de facto zažitou tezi, že labyrintem vede jedna přímočará cesta. Tento labyrint nic nekopíruje, je to originální počin lidí dnešní doby. Uvidíme, co o něm budou psát za 700 let.
