Se začátkem června začala i sklizeň domácích raných brambor. Lidé si tak mohou po několik měsíců kupovat rané brambory z české produkce, které vynikají svojí chutí. Z pohledu bramborářů patřila uplynulá sezóna k těm úspěšnějším. Dosavadní trend však ukazuje, že spotřeba brambor ve slupce klesá, nahrazují ji výrobky a různé polotovary. Českým bramborám výrazně pomůže program jakosti Q CZ a nemalé investice.
„Brambory do naší krajiny patří a s některými regiony jsou neoddělitelně spjaty, proto je důležité jejich pěstování podporovat. I z tohoto důvodu jsou, spolu s další zeleninou, zařazeny mezi citlivé komodity. Peníze tak na ně půjdou i v rámci dalšího kola Programu rozvoje venkova, kdy mezi zemědělce a potravináře rozdělíme čtyři miliardy korun. Díky tomu se plochy pro pěstování konzumních brambor zvýší. Do roku 2030 by tyto plochy měly podle strategie Ministerstva zemědělství vzrůst na 21 tisíc hektarů, plochy brambor k výrobě škrobu na šest tisíc hektarů,“ řekl Jindřich Fialka, náměstek Sekce zemědělství a potravinářství Ministerstva zemědělství.
Propad ve výnosech a produkci z roku 2018 jako následek dlouhotrvajícího sucha se loni neopakoval. Bylo dosaženo průměrné sklizně (756 tis. tun, výnos 26,12 t/ha). Vyšší ceny konzumních brambor v maloobchodě však ovlivnily jejich spotřebu. Letošní rok by se mohl zařadit, co se úspěšnosti produkce týká, k roku předešlému. Podmínky byly dobré a zemědělci nehlásili ani problémy s jarními mrazíky jako u jiných plodin.
V roce 2019 byly v ČR pěstovány brambory v zemědělském sektoru na 22 894 ha, z toho konzumní brambory na ploše 14 tis. ha. K tomu je třeba připočítat plochu domácností (výměra do 1 ha), která činila 5 974 ha.
Pro drobné pěstitele a zahrádkáře jsou konzumní brambory velice oblíbenou plodinou s roční produkcí kolem 150 tis. tun, tedy 1/3 celkové domácí produkce konzumních brambor. Nicméně opět se projevila nesoběstačnost ČR ve výrobě konzumních brambor. „Jsme závislí na dovozech, což je pro tvorbu cen zejména v jarních měsících rozhodující a pravidelně se to v posledních letech projevuje zvyšováním cen,“ uvedl Vlastimil Rasocha, místopředseda Českého bramborářského svazu. Zároveň se obává souboje národních rozpočtů. Současné problémy v souvislosti se situací ohledně koronaviru mají zásadní vliv na odbyt brambor v rámci tzv. velké bramborářské pětky (Nizozemsko, Belgie, Francie, Německo a Velká Británie) určených pro zpracování na výrobky. Nezpracovaná surovina může být nabízena na export, protože v rámci západní Evropy je vzhledem k jejím senzorickým vlastnostem neprodejná. Zvýhodnění producenti by podle něj mohli představovat velký problém pro české pěstitele.
Zahájení programu jakosti Q CZ
Předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček považuje pro další období za důležité dokončení příprav a zahájení programu režimu jakosti Q CZ pro konzumní brambory od roku 2021. Certifikované produkty budou zároveň poskytovat spotřebitelům záruky vysoké kvality a potravinové bezpečnosti, garantovat postupy pěstování, manipulaci, skladování, balení a zpracování brambor s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů.„Na rozdíl od Evropské unie, která nyní navrhuje celkové krácení prostředků do zemědělství včetně brambor, je dobře, že Ministerstvo zemědělství dlouhodobě bramborám věnuje pozornost. Myslíme si, že do sektoru je třeba cíleně i s ohledem na nízkou soběstačnost v této komoditě investovat. Je třeba přesvědčit zemědělce, že má smysl brambory pěstovat, proto pozitivně hodnotíme důraz na soběstačnost v příštím investičním kole Programu rozvoje venkova,“ řekl Jan Doležal, tajemník Agrární komory ČR.
Podpora z Programu rozvoje venkova jde například na moderní sklady pro uchování brambor tak, aby je Česká republika nemusela vozit z Egypta či Maroka, ale třeba i na integrovanou produkci brambor. Ta směřuje ke kompenzaci pro pěstitele, pokud budou využívat méně přípravků na ochranu rostlin nebo prostředky určené jen pro bioprodukci. Bez významné investice se situace nezmění. „Neméně důležité je i vzdělávání koncového spotřebitele, aby kupoval brambory z české produkce a vyžadoval, aby řetězce dávaly přednost českým dodavatelům,“ míní Doležal.
(Ne)obyčejná brambora
Brambory mají nízkou kalorickou hodnotu a dobré dietetické vlastnosti, ale i vysoký sytící index. O jejich zdravotní prospěšnosti nemluvě. Pokud jste se tedy rozhodli pro zdravou stravu nebo dietu, neměla by vám uniknout informace, že brambory na rozdíl od rýže mají při porci 100 g o polovinu méně kalorií, přitom vás plnohodnotně zasytí. Jsou bohaté na minerály, vitamíny, bílkoviny a jsou téměř bez tuku. Brambory v přílohách jsou tak velkými konkurenty nejenom rýži, ale pečivu a těstovinám. Z hlediska zabezpečení potravinové bezpečnosti budou důležité i v budoucnu, zejména když si uvědomíme, že počet obyvatel na Zemi do roku 2050 pravděpodobně překročí hranici 9 miliard.
