Romana Jákl Vítová, bývalá modelka a televizní moderátorka patřila řadu let k nejznámějším tvářím TV Prima. Ve společnosti ji už nějaký čas nepotkáváme, ale od 8. září ji můžete vídat na stříbrném plátně v roli středověké vesničanky Terezy v historickém velkofilmu Jan Žižka. Vůbec není jisté, zda ji ihned poznáte. Tmavá paruka, ušpiněný obličej a občas i krvácející rány jí vzaly osobitý půvab…
A jaké byly její první reakce, když ji manžel Petr Jákl nabídl zahrát si ve velkofilmu Jan Žižka? „Nejdřív jsem se tomu smála. Vůbec jsem to nebrala vážně, myslela jsem, že si dělá legraci. Petr mi ale dokola říkal, že to v pohodě dám, že na to mám talent. Takže jsem mu pak průběžně vysvětlovala že není normální. A že je blázen, jestli si myslí, že se tam postavím vedle Michaela Cainea. Připadalo mě to absurdní, i když je to jen maličká role. Nakonec jsem ale moc ráda, že mě přemluvil. Nejenom kvůli Michaelovi. Mého manžela hraje Ondra Vetchý, a to je člověk s velkým srdcem. I na něho jsem se moc těšila.“
Vedle Hollywoodské legendy pociťovala Romana zpočátku nervozitu, převládal ale obdiv a nadšení. „To, že jsem mohla zblízka pozorovat jeho herectví byl nezapomenutelný zážitek. Michael má obrovské charisma a nádherný podmanivý hlas. Když začal mluvit, připadala jsem si, jako bych seděla před filmovým plátnem. Už jen samotným hlasem mě dokázal vtáhnout do děje tak, že jsem se do své role nepotřebovala nijak vciťovat. V té chvíli jsem tam s ním ten středověk opravdu žila,“ říká představitelka vesnické ženy Terezy.
Romana si ale užívala i bojové scény. Připomněly ji její dětství, kdy si s kluky hrála na indiány a svedla nejednu velkou bitvu. „Jako malá jsem byla taková bojovná divoška, říkali mi klučice. Místo hraní s panenkami jsem raději lezla po stromech. A když se plánovala nějaká bitva, tak jsem u toho nemohla chybět. Vyrobili jsme si luky a šípy a jako granáty jsme měli pytlíky se štěrkem. Zpětně musím říct, že ne všechny naše hry byly bezpečné. Každopádně moje filmová role je podobně bojovná, takže jsem si to užívala,“ vzpomíná moderátorka.
Co ale Romanu stresovalo, byla choreografie bojových scén, které pro ni byly jako pro laika poměrně těžké. „Nejnáročnější pro mě bylo, že musíte na vteřinu přesně reagovat na pohyby kaskadérů, jinak by to nepůsobilo věrohodně. Pocit zodpovědnosti, aby se to kvůli mně nemuselo přetáčet, byl hodně velký adrenalin. Ale nakonec i euforie a úleva, že jsem nic nezkazila a všechno se dalo použít. Navíc to mělo jednu velkou výhodu, byla jsem tak moc soustředěná na bojové scény, že už mi na trému z herecké části nezbyl téměř žádný prostor,“ popisuje Romana, jak přistupovala k natáčení složitých scén.
Romanu Jákl Vítovou na večírcích už nějaký čas nepotkáváme, proto ji média začala označovat jako „paní Columbovou“. Po narození dcer se sice stáhla částečně do ústraní, ale ponechala si práci PR manažerky, takže ve společnosti jste ji občas mohli potkat. Dnes už jen zcela výjimečně. Jak říká, není to už součástí její práce. „Práce PR manažerky šla prozatím stranou a je otázka, jestli se k ní ještě vrátím. Během natáčení Žižky jsme si s Petrem ověřili, že to, kde svůj čas a zkušenosti zúročím nejlépe je právě podpora jeho projektů. Z Amerického trhu má velké množství nabídek na spolupráci na různých filmech. A my máme hodně podobný vkus i vnímání, takže ho zajímají moje názory a nápady do scénářů nebo do čehokoli v postprodukci. A že nechodím do společnosti? V mém životě teď nejsem v tématu, jestli chodit nebo nechodit na večírky. Teď jsem v tématu, co je mojí hodnotou, a co mi dává smysl. A mě dává smysl dělat podporu a dobré zázemí, a ne být vidět,“ prozradila sympatická Romana, kterou ale možná potkáte na premiéře historického velkofilmu Jan Žižka, na kterém její manžel pracoval téměř 11 let a ještě dodala: „Samozřejmě bych manžela ráda podpořila, ale jsem čerstvě po covidu a není mi ještě úplně nejlépe, takže se rozhodnu podle aktuálního stavu.“
