Organizace Maranatha představila unikátní průzkum agentury STEM/MARK, který říká, že pouhých 23 % Čechů nevěří v Boha ani vyšší moc. Poskytuje zajímavá data o víře, vzdělání dětí a duchovních hodnotách obyvatelstva. Zakladatel organizace Radim Passer inicioval průzkum na základě aktuálních společenských změn u nás i ve světě. Průzkumu se zúčastnilo více než 1500 lidí starších 18 let.
Nejen kvůli pandemii covidu-19 dochází k transformaci světového dění. Lidé ztrácí jistoty, demokratické principy a společenské hodnoty ochromují dezinformace a demagogie, které přináší extremistická hnutí v online prostoru. „Jsme přesvědčení, že svoboda slova a vyjádření víry by měla být pilířem moderní společnosti,” osvětluje Radim Passer z Passerinvest Group a.s.
Průzkum s názvem Čemu Češi věří přináší celou řadu zajímavých dat. Necelých 5 % lidí změnilo svůj postoj k víře pod vlivem pandemie koronaviru. Ve vyšší moc věří 35 % dotazovaných a v existenci Boha celá pětina dotazovaných. 67 % dotazovaných četlo nebo alespoň listovalo Biblí. Naopak, pouhých 23 % nevěří v Boha ani ve vyšší moc. Nejvíce věřících lidí pochází z Jihomoravského kraje, nejméně ze severu a severozápadu Čech.
Podle analytičky STEM/MARK, Gabriely Šamanové, je výzkum organizace Maranatha jedinečný tím, že se vůbec poprvé zabývá také názory lidí na historii Země a přírody, tedy evoluční teorií a biblickým stvořením.
Jak vychází z průzkumu, otázky víry si lidé z 57 % začínají uvědomovat v dětském věku. „Myslím, že právě školství má hrát zásadní roli v edukaci o víře u dětí a mladých lidí,” říká Hana Loderová, ředitelka Křesťanské střední školy, základní školy a mateřské školy Elijáš. Zde tvoří osnovy podle biblických dějin a etických otázek. Běžné školy se podle ředitelky Loderové těmto tématům věnují spíše okrajově. Podle nedávného výsledku průzkumu České školní inspekce je přitom výuka na církevních školách kvalitnější než na těch běžných, a od toho se také odvíjí zvýšený zájem ze strany rodičů dětí. „České školství oblast duchovních otázek řeší principem informativním v předmětech jako je občanská výchova a dějepis. Církevní školy ale vnímají duchovní otázky jako součást celostního rozvoje člověka – duch, duše a tělo,” vysvětluje Hana Loderová.
„Tématům našeho průzkumu Čemu Češi věří se věnujeme dlouhodobě. Chybělo nám však nezaujaté zhodnocení, jak jsou jednotlivá témata důležitá pro širší veřejnost. Výsledky průzkumu ukázaly, že lidé v naší společnosti mají o víru zájem a je zde prostor pro víru ve vyšší moc,” říká Juraj Turóci, ředitel Maranathy. Podle něj je současná společnost připravena k dialogu o tom, co je smyslem života, jaké hodnoty uznáváme, v co věříme a co od takové víry očekáváme. „Právě těmto tématům se budeme v našich budoucích aktivitách věnovat, protože z dosavadní zkušenosti a zpětné vazby víme, že poznání a porozumění v duchovní oblasti přináší lidem pokoj, smysl a naplnění do jejich životů,” dodává Juraj Turóci.
Průzkum Čemu Češi věří je zpracován na webu www.cemucesiveri.cz.
Zajímavosti z průzkumu
- Lidé nejčastěji znají přikázání Nezabiješ, Nesesmilníš, Nepožádáš manželky bližního svého a Pomni, abys den sváteční světil
- Pohled na historii Země: téměř ⅔ lidí se přiklánějí k evoluční teorii, pouze 7 % ke stvoření a 9 % k teistické evoluci
- Pod pojmem vyšší moc si respondenti nejčastěji představují osud, karmu, přírodu, náhodu
- Respondenti víru nejčastěji popisují jako naději, důvěru, jistotu, víru sám v sebe
