Jednotka intenzivní a resuscitační péče (JIRP) na Klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ročně přijímá přibližně 300 dětí, u kterých dochází k selhávání základních, životně důležitých funkcí. U poloviny nemocných, kteří mají problémy s dýcháním, je potřeba zajistit komplexní resuscitační péči. K tomu má přispět nově získané vybavení. Jde konkrétně o přístroj pro umělou plicní ventilaci, inkubátor, monitor životních funkcí a infuzní pumpu, který je prozdravotnické zařízení nenahraditelný. Díky charitativnímu projektu 5.000.000 Kč pro dětský úsměv, který pořádá společnost ROSSMANN ve spolupráci s Nadací Naše dítě, se letos podařilo ventilační jednotku pro Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze pořídit.
Na využití nového přístroje i osobní zkušenosti s léčbou takto vážně nemocných pacientů, jsme se zeptali vedoucího lékaře JIRP MUDr. Václava Vobruby, PhD.
Představte nám prosím své oddělení, jaké pacienty zde léčíte?
Jednotka intenzivní a resuscitační péče (JIRP)poskytuje intenzivní péči v celém dětském věku od novorozenců s nízkou porodní hmotností až po dospívající. Kromě běžné intenzivní péče se zde provádí i specializovaná péče, která není poskytována na žádném jiném pracovišti v České republice. Jde o mimotělní membránovou oxygenaci – ECMO, která z určité míry nahrazuje funkci plic a srdce.
Kolik dětí se léčí na vašem oddělení?
Ročně je zde hospitalizováno kolem 300 dětí, více jak 50 % z nich vyžaduje umělou plicní ventilaci z důvodu selhání některé z důležitých životních funkcí. K zabezpečení péče je nutné komplexní vybavení včetně inkubátorů, ventilátorů, infuzních pump, monitorů atd.
Jak tyto přístroje fungují a co všechno umí?
Přístroje pro umělou plicní ventilaci (ventilátory) jsou používány v případě selhání dýchacího systému. Přístroj nahrazuje dýchání po dobu, než dojde k obnově respiračních funkcí dítěte. Ventilátor musí respektovat fyziologické zvláštnosti dětského věku a jeho funkce se musí co nejvíce blížit přirozenému dýchání malého dítěte. 
Infuzní pumpy slouží k podávání nitrožilní výživy a léků. Jen pro představu: některé léky se podávají v mikroskopických dávkách(pozn. red. řádověug/kg tělesné hmotnosti/min), musí jít proto o velice přesné přístroje.
V inkubátorech jsou pak ošetřováni především nezralí novorozenci, kteří vyžadují velmi pečlivý teplotní a vlhkostní management péče. Inkubátory jsou poměrně složité přístroje, které kromě uvedených vlastností musí zajistit velmi dobrý přístup pro ošetřující personál, musí být tiché, aby nezpůsobovaly nepříjemné vjemy dětem, musí být vybaveny možností polohování lůžka, měřením koncentrace kyslíku v inkubátorovém prostoru a možností vážení dítěte.
Monitor životních funkcí umožňuje sledování důležitých životních funkcí. Současné přístroje umožnují sledování nejen elektrokardiografické a dechové křivky, ale i sledování funkce okysličování krve, měření biologických tlaků, sledování vydechovaného oxidu uhličitého, elektroencefalografického záznamu a řady dalších parametrů. Moderní medicína se bez těchto přístrojů v současné době neobejde.
Můžete se podělit o nějaké statistiky? Kolika dětem jste díky těmto přístrojům zachránili život?
Máme 96% úspěšnost léčby, na což jsme patřičně hrdí. Věříme, že získané přístroje přispějí k tomu, že počet zachráněných dětí se bude dále zvyšovat.
Je mezi vašimi pacienty někdo, kdo vám utkvěl v paměti?
Příběhů je mnoho, některé skončí dobře, některé bohužel špatně. Pamatuji si například na malou Aničku, která se narodila ve 36. týdnu těhotenství a byla na světě pouhé dvě hodiny, když jí přivezli k nám na JIRP. Měla vrozený zánět plic, selhávalo jí dýchání a krevní oběh. I přes velmi špatnou prognózu se nám podařilo ji stabilizovata po měsíci si ji mohli rodiče odnést domů.
To jsou situace, kdy si plně uvědomuji, jak důležitá je naše práce a jak nepostradatelné jsou pro nás všechny přístroje, díky kterým dokážeme takto vážně nemocným dětem zachránit život.
