Přístup radnic k pouličním umělcům se v jednotlivých městech velmi liší. S blížícími se komunálními volbami se pak téma tzv. buskingu znovu dostává do popředí. Zatímco někde pouliční umělce vítají jako oživení veřejného prostoru, jinde chtějí politici pouliční umění eliminovat. Příkladem může být Praha, která se podle celosvětového průzkumu The Beat of the Street umístila v roce 2013 na třetím místě v přístupu k buskingu. Nyní však pražští politici obrací a žádají větší regulaci.
„Vysvětlení je prosté. Politici před komunálními volbami marně hledají témata a pouliční umění je snadný terč, přitom sami nejsou schopni říct, jak chtějí přístup k buskerům ošetřit a jak jinak nastavit pravidla, než pouhými plošnými zákazy,“ říká Lucie Melecká z portálu buskerjam.cz, který umělce sdružuje. Pražská vyhláška v současnosti stanovuje asi 20 míst, kde se v Praze nesmí hrát. Zcela opačný přístup volí například radnice v Jičíně, kde se město snaží pouliční umělce zvát. „Chceme, aby se Jičín stal pro turisty atraktivní nejen z hlediska návštěvy památek, ale také aby zde chtěli strávit svůj volný čas. Proto umělce do Jičína zveme, aby ozvláštnili ruch v ulicích a centru města,“ říká tisková mluvčí městského úřadu Magdaléna Doležalová.
Poměrně tolerantní postoj k buskingu zaujímá Brno, které je dlouhodobě oblíbeným cílem pouličních muzikantů. „Pro kolorit Brna je pouliční umění přínosem, žije a studuje tu spousta mladých lidí, kteří mají k hudbě a divadlu blízko. Na druhou stranu, chápu, že pokud někdo pracuje v centru a pod okny se mu střídá jeden hudebník za druhým, příliš radosti mu to nepřinese. Apeloval bych tedy i na pochopení a respekt samotných umělců vůči obyvatelům a pracujícím ve středu města, kteří na rozdíl od okouzlených kolemjdoucích nemohou odejít,“ popsal situaci v Brně primátor Roman Onderka.
Začátky své kariéry spojuje s hraním na ulici řada známých umělců. Ze zahraničních hvězd připomeňme Bono Voxe nebo Boba Dylana, v ČR je pak ambasadorem buskingu Vladimír Mišík. „V Praze jsem se narodil a žiju zde šedesát sedm let a chápu, že život ve městě je plný střetů, hluku, dopravních zácp, inverze, chaosu, vzájemných averzí atp.. Problém regulace hudebních produkcí v centru města se mně jeví ale tak trochu úsměvný. Sám se rád centrem procházím a pro mě osobně je ono různé muzicírování spíše osvěžením a leckdy osvěžením úchvatným. Evidentně ne jen pro mne. Jsem z generace, kdy různé zákazy byly v rukou tehdejších soudruhů kladivo na všechno veselé, nezávislé, života schopné a centrum Prahy atmosférou snad vyhovovalo jen čtenářům France Kafky. Proto prosím vážené zastupitele Prahy 1 o rozumné zvážení, jestli těch zákazů není příliš. Hudba je pozitivní fenomén,“ shrnul tento rozdílný přístup radnic k pouličnímu umění Vladimír Mišík.
Více o webu buskerjam.cz
Cílem webu www.buskerjam.cz, který byl spuštěn v dubnu letošního roku, je informovat českou veřejnost o fenoménu jménem busking, neboli pouličním umění, a pomoci mladým začínajícím hudebníkům se zviditelnit. Projekt od samého počátku podporuje TULLAMORE D.E.W.
Na webu www.buskerjam.cz se mohou hudebníci zaregistrovat, vytvořit si svůj profil, vkládat své hudební ukázky a zvát tak posluchače na místa svého pouličního hraní. Posluchačům, kteří mají rádi pouliční hudebníky, zase web umožní dozvědět se o nich více a sledovat, kde zrovna hrají.
Stránka nabízí také příběhy a rozhovory s muzikanty a lidmi, kteří mají k pouličnímu umění blízko. Celá aktivita je součástí celosvětového projektu The Busking Project www.thebuskingproject.com
