Milí čtenáři, dnes pro vás začínáme seriálem o józe pro děti se speciálními potřebami. Představujeme Vám certifikovanou terapeutku Petru Fridrichovou, které je teprve 22 let.
Pracuje s dětmi s downovým syndromem, s autistmem, s dětmi s mozkovou obrnou a různymi mozkovými disfunkcemi. Za svoji krátkou činnost dosahuje neuveřitelné výsledky a my máme tu čest vám jí představit. A představit především její práci, její životní poslání a ukázat tak všem, že i pro děti takto postižené existuje pomoc.
Věříme, že spoustu z vás její práce nadchne a věříme, že spoustě vám její práce pomůže.
Moje cesta k józe
Už jako malá si přála pracovat s dětmi s postižením. Sama mezi ně patřila, po předčasném narození se u ní rozvinula dětská mozková obrna. „Pohyb mě fascinoval, bavilo a lákalo mě přicházet na způsob, jak ho mohu ovlivnit,“ říká Petra Fridrichová, terapeutka jógy pro děti se zvláštními potřebami.
Jógu sama nikdy dřív necvičila, a když v létě 2015 prohlásil její kamarád s těžkou formou DMO: „Chtěl bych dělat něco, co bych mohl dělat sám a nikdo by to nekritizoval. Třeba jógu,“ klepala si na čelo. V jejích představách se jóga neslučovala s její divokostí, netrpělivostí a navíc, cvičí u nás vůbec někdo jógu s lidmi s postižením?
Ten večer hledala na internetu a jediný český článek, který tehdy našla, byl překlad části knihy Yoga for the Special Child od autorky Sonii Sumar.
Když posléze zjistila, že se jedná o certifikovaný terapeutický program jógy pro děti a dospělé se zvláštními potřebami, její prvotní reakce byla jasně zamítavá. „Není to v Česku, je to jóga. Co bys tam dělala? Ty, která nevydržíš na jednom místě?“
Osud tomu nakonec chtěl a ona, z nějakého momentálního pohnutí, které rozhodně nebylo výsledkem nějaké ryze racionální úvahy – odletěla v říjnu 2015, tedy za necelé tři měsíce, na své první školení se Soniou, do Dánska. V té době jí bylo 20 let.
V době, kdy odlétala, byla ještě studentkou vysoké školy. Zapsaná na oboru ergoterapie, který ve skutečnosti vlastně studovat vůbec nechtěla, jelikož z nepochopitelných „důvodů zdravotního stavu“ nebyla přijata na fyzioterapii.
Cítila jsem se neuspokojená, unavená, ztracená a zraněná, protože jejím snem bylo věnovat se dětské rehabilitaci. Chtěla jí vrátit to, co jí dala, a pomoci dalším dětem, aby nemusely procházet tím, čím jsem si musela projít i ona.
Když se v listopadu roku 2015 vracela zpátky z prvního školení, už věděla, že do školy se už nikdy nevrátí. Setkání se Soniou pro ní bylo v mnoha směrech zlomové.
Sonia je nesmírně laskavá, chápavá, bystrá a živelná žena s pozoruhodnými schopnostmi a obdivuhodným rozhledem. Právě díky ní jsem si znovu uvědomila, že nechci, aby moje kroky vedla diagnóza. Že nechci ohnout páteř a říct: „Dobře, nebudu usilovat o práci v rehabilitaci, půjdu dělat něco lehčího.“
Byla prvním člověkem, který mi bez okolků poskytl vše, co v dané chvíli mohl, abych mohla začít stavět svou další práci.
„Týden po návratu jsem začala cvičit jógu s prvním dítkem (byl jím onen kamarád, který mne k józe dovedl). Postupně přibyly další dvě děti a v únoru 2016 už jsem na žádost tamějších rehabilitačních center cvičila intenzivně první děti na Slovensku. Zájem o jógu od té chvíle nebral konce a já jsem proto v říjnu 2016 odletěla na svůj re-fresh kurz se Soniou, v listopadu 2016 jsem absolvovala nástavbové školení jógy pro děti s poruchami pozornosti a autistického spektra.“
Od ledna 2017 poskytuje terapii ve svých prostorách v Praze. V květnu 2017 jako první a jediná Češka obhájila certifikaci instruktora Yoga for the Special Child a nyní jí čeká konference Yoga for the Special Child na Floridě, kde bude mít i svou přednášku o prvních zkušenostech s českými dětmi.
Co je Yoga for the Special Child
Yoga for the Special Child je terapeutický koncept jógy, který je přizpůsoben dětem se zvláštními potřebami. Jeho autorkou je brazilská jogínka Sonia Sumar. Dala život dvěma holčičkám – starší Renatě a mladší Robertě (nar. 1972), která měla Downův syndrom. Sedmdesátá léta, Bello Horizonte (Brazílie) – není zde žádná dostupná terapie pro tak malé dítě. Veškerá terapeutická péče je dostupná až s nástupem do vzdělávacího systému, od šesti let věku.
Sonia Sumar věděla, že její dcera, která se narodila za velmi vážných okolností, po kontuzi mozku trpěla respiračními obtížemi a velmi těžkou hypotonií, nemůže čekat. „Věděla jsem, že s Robertou musím začít pracovat ihned. A že když to neudělám, nemůže dál existovat,“ popisuje.
A tak čerpala z jediného pramene zkušeností a poznání, který měla k dispozici – a jógu, která byla součástí jejího života, začala přizpůsobovat potřebám a možnostem své dcery. Pracovala s ní od prvních dní života, a když bylo Robertě šest let a otevřela se jí konečně ona tehdy kýžená možnost komplexní terapeutické péče, nebylo jí už zapotřebí. Respirační obtíže už ji netrápily, těžká hypotonie zcela vymizela a nahradila ji pozoruhodná motorická kontrola a flexibilita. O tom, jak Robertě i jiným dětem jóga pomohla a pomáhá i v sociální komunikaci, v příštím článku.
Sonin úspěch nezůstal dlouho utajen. V devadesátých letech koncept, který umožňuje terapii jógou s dětmi s různými postiženími prakticky od kolébky, patentovala pod názvem Yoga for the Special Child.
Dnes cestuje po světě a vede školení nejen v józe pro děti a dospělé s Downovým syndromem, ale i dětskou mozkovou obrnou, poruchami pozornosti nebo autistického spektra.
Její práci naleznete na: www.terapie-petra.cz
Další informace o józe pro speciální děti naleznete na: www.specialyoga.com
