Káva patří k celosvětově nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojům. Způsobů její přípravy je nespočet a stejně tak se v různých koutech světa liší i kultura její konzumace. Mezinárodní den kávy připadá každoročně na 1. října a je dobrou příležitostí k tomu, rozšířit si obzory a poznat způsoby přípravy a pití kávy na různých místech na světě.
Do Čech se poprvé káva dostala na konci 16. století při cestách Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic do Istanbulu. Vysoká cena kávy v Čechách však v tomto období nedovolovala masovějšímu rozšíření, káva se u nás ve větším začala konzumovat až v období první republiky. V Čechách bylo dlouho zvykem pít kávu s lógrem, tzn. „českého turka“. Český turek má ale s tureckou kávou společného jen velmi málo. V Malé Asii pití kávy plní funkci rituálu a je důležité při společenských událostech, jako je například obchodní jednání. Při radostných událostech se káva sladí, při vážných či smutných zůstává hořká. Pravá turecká káva je hustá a silná a připravuje se z jemně a čerstvě umleté kávy. Ta se smíchá s cukrem a studenou vodou v kovové konvičce džezvě a nechá se tradičně třikrát vzkypět na otevřeném ohni.
Zatímco v Evropě se káva pije jako životabudič a v Turecku sehrává roli při jednání, v Africe si kávová zrna dávají jako pochoutku. Ze zrn se společně se sušeným ovocem dělají placky nebo v kombinaci se živočišným tukem zvláštní bonbóny. V Etiopii, v zemi, která je považována za pravlast kávy, považují pozvání na kávu za poctu a kávu připravují rituálně. Před zraky hostů nejprve upraží čerstvá kávová zrna na pánvičce, umelou je s exotickým kořením v hmoždíři a zalijí horkou vodou.
Zcela odlišně se káva pije ve Spojených státech amerických, kde se nejčastěji setkáme s kávou ve velkém papírovém kelímku s víčkem. Rychlejší životní styl přivedl Američany v 70. letech do samoobslužných kaváren, kde se pije filtrovaná káva.
Velké americké kávové řetězce najdeme i na starém kontinentu, ale malé tradiční kavárny v Evropě stále převažují. Evropské kavárny byly místem pro důležitá setkávání i politické diskuse. Vůbec nejstarší kavárna z roku 1720 se nachází v italských Benátkách. Pro italskou kávovou kulturu je typické espresso, které si Italové vychutnávají i několikrát za den.
A právě italská kávová kultura se těší velké oblibě v České republice. Před více než dvaceti lety tuto kávovou kulturu začala u nás šířit i společnost Segafredo Zanneti a brzy si nápoje jako je espresso, ale i cappuccino či latte macchiato získaly na našem trhu velkou oblibu. „Když jsme na českém trhu začínali, lidé byli zvyklí na svou přípravu kávy, nevěděli, co si mají pod pojmem italské espresso představit. Češi jsou ale všeobecně zvídaví a brzy přišli na chuť italským kávovým specialitám, jako je cappuccino a latte macchiato. Trochu obtížnější bylo naučit Čechy pít klasické italské espresso servírované do malého šálku,“ říká Jaromír Bosák, jednatel společnosti Segafredo Zanetti a dodává: „Nyní je situace s pitím klasického italského espressa příznivější, protože zapůsobila velká mediální osvěta.“
Jak správně připravit nejen espresso a ještě se něco dozvědět o kávě může každý ve Škole kávy Segafredo, kterou společnost Segafredo provozuje již od roku 2006 a je otevřena jak pro zaměstnance kaváren a restaurací, tak pro širokou veřejnost. „Příchod společnosti Segafredo Zanetti na český trh znamenal průlom v šíření italské kávové kultury u nás. Stali jsme se průkopníky espressa v Čechách a v krátké době jsme expandovali do všech regionů republiky,“ říká Petra Knapová, marketingová manažerka společnosti Segafredo Zanetti, a dodává: „Naším cílem je naučit baristy správnou přípravu espressa a dalších kávových specialit. Ve Škole kávy jsou vítáni všichni milovníci dobré kávy, kteří chtějí proniknout do tajemství její přípravy.“
Baristické kurzy v rámci Školy kávy Segafredo jsou celodenní praktická cvičení, ve kterých účastníci získají přehled o celém procesu přípravy kávy, tedy od pěstování zrn na plantážích až po finální šálek lahodného 
espressa, který je základem dalších kávových specialit jako cappuccino, latte macchiato a další. Populární částí kurzu je i výuka jemné techniky Latte Art neboli tvoření obrazců, které vznikají propojením mléčné a kávové emulze. Školu kávy navštěvuje personál gastronomických provozů, ale určen je i kávovým nadšencům, kteří se chtějí o svém oblíbeném nápoji dozvědět co nejvíce. „Kurz je rozdělen na teoretickou část, kde se účastníci seznámí s procesem sběru kávy, jejím pražení a míchání směsí a část praktickou, při které se naučí rychle a efektivně připravit správné italské espresso a mikropěnu pro kávové speciality,“ popisuje průběh kurzu Miroslav Splavec, certifikovaný barista a trenér baristů kávové školy Segafredo a dodává: „Lidé přicházejí do našich baristických kurzů především proto, že v Čechách zatím není příliš rozšířené povědomí o tom, jak má vypadat a chutnat správně připravená káva. Kvalitních informací je zatím minimum a lidé jsou dost často na rozpacích, zda nápoj, který v šálku dostali, je skutečně to, co by to mělo být. Za tajemstvím dobrého espressa stojí několik zásadních věcí – kvalitní kávová směs, špičkový kávovar a především lidský faktor, a ten je právě často nejslabším článkem celého řetězce, neboť až 70 % úspěchu spočívá právě v lidské ruce. Nejedná se přitom o žádnou magii, ale zautomatizovaní správných postupů a cvik získaný přípravou desítek tréninkových nápojů. V naší škole kávy na praktickou výuku klademe hlavní důraz.“
Více informací o kurzech lze zjistit na www.segafredo.cz
