Podzimní únava působí snad na každého jedince, sychravé a chladné počasí to mnohdy podněcuje. Období je také zkouškou pro imunitní systém, který funguje na plný pohon. U pacientů s roztroušenou sklerózou je to velmi namáhavá doba, je vhodné proto myslet o něco více na aktivní odpočinek.
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, které zatěžuje tělo především po fyzické, ale i psychické stránce. Podle neurologů by se lidé měli vyvarovat především stresu, protože patří ke spouštěčům roztroušené sklerózy i její ataky. Ovšem podzimní nákazy není vhodné podceňovat, je to zátěž vašeho imunitního systému. Riziko ataku u roztroušené sklerózy zvyšují právě infekce, jako je nachlazení či chřipka.
Imunitu si v chladném období nezvyšujte
Prevence podzimních nemocí proto tkví ve zdravém pohybu, psychické hygieně a zdravé stravě. Nutný je dostatek vitaminu D, který Vám předepíše ošetřující lékař a najdete ho hojně zastoupen v rybách. Je především důležitý díky ochranné funkci pro naše srdce, ovlivňuje imunitní systém a snižuje riziko nádorových onemocnění i mnoha civilizačních chorob, jako je cukrovka, osteoporóza i také roztroušená skleróza. Jinak jezte co vám chutná, nebuďte ale obézní.
Lidé s diagnózou roztroušené sklerózy (RS) se potýkají s chronickým autoimunitním onemocněním, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. RS ovlivňuje schopnost vzájemné komunikace mezi nervovými buňkami v mozku a míše. Postihuje především mladé dospělé od 20 do 40 let, převážně ženy. Léčebná terapie se zaměřuje na zmírnění obtíží, dosud není znám konkrétní lék, který by nemoc zcela vyléčil. Proto se lékaři u pacientů snaží především potlačit imunitu a obrátit tedy imunitní procesy proti vlastnímu tělu.
Zdravý pohyb je důležitá prevence nákaz
Zároveň je nutné, aby sám pacient pracoval na udržení své fyzické a tím i psychické kondice v co nejlepším stavu. To může nemocný zajistit rozumnou a především pravidelnou fyzickou aktivitou. V minulosti často uváděný názor, že pacient s RS by se měl neustále šetřit, je dnes již překonán. Trvalým šetřícím režimem se naopak může pacient dostat do značné dekondice a může dojít ke zhoršování jak tělesného, tak i psychického stavu. Začít bychom měli každodenní ranní rozcvičkou. Ideální je, pokud se pacient cviky naučí pod vedením fyzioterapeuta v rámci léčebného tělocviku. O žádanku na ambulantní rehabilitaci může nemocný požádat svého neurologa. Během dne je velmi vhodný aerobní trénink: svižná chůze nejlépe s tzv. nordickými holemi, běh, horská cyklistika, jízda na kolečkových bruslích, jóga, plavání (zde však pozor na prochlazení). Ideální jsou právě ty sporty, u nichž je zátěž symetricky rozmístěna na celé tělo, na všechny čtyři končetiny. Další rady se dočtete i na webu rskompas.cz.
Vyhnout se stresu a trénování mozku podporuje léčbu
Trénovat paměť nemusí znamenat zrovna studium, ale třeba nějaká jiná forma, například rozvíjení záliby. Přenesení pozornosti jinam odvádí od přemýšlení o tom, co by mohlo stresovat. Pomáhá to překonat i okamžiky, kdy se necítí pacient s RS psychicky nebo fyzicky dobře. Aktivita a upření pozornosti na to, co člověka těší, jsou dobrou obranou proti patologickému přemítání. Nový zájem spojený s kladnou emocí dovede léčit. Organizace Roska umožňuje lidem se stejným onemocněním se scházet, pořádat společné akce, ti se tak dokáží radovat z maličkostí, cestují a poznávají nová místa. Je to důležitá součást psychické hygieny a prevence stresu.
Informace o nemoci a další tipy se dočtete na webu www.rskompas.cz
