Janja Prokić otevírá nový showroom s výstavou na Malé Straně a představuje novou kolekci LUMO

V showroomu si už nyní můžete prohlédnout nejnovější autorčinu unisexovou kolekci s názvem JISKRA. Nechybí zde samozřejmě ani oblíbená loňská kolekce Mitmem a výběr z předchozích linií. 

„Otevření showroomu na Malé Straně představuje v mém pracovním i osobním životě novou etapu. Z prostoru jsem nadšená, ke svým účelům je jako stvořený. Věřím, že zákazníkům vytvoří dokonalou kulisu na cestě za poznáním mých šperků,„ komentuje Janja Prokić.

Designérka si podobu showroomu navrhla sama, a to včetně stavebních úprav i navrhování nábytku. Prostor má plochu bezmála 400 m² a nabízí prodejní část, klientskou zónu a technické zázemí. Prodejní sekce v přední části showroomu je členěna na oddělení se zlatými a stříbrnými šperky. 

Vedle růžové místnosti s pokladnou je umístěna odpočívárna pro doprovod klienta či klientky. V tomto příjemném prostředí může doprovod vyčkat během mnohdy časově náročného výběru toho pravého šperku a v klidu si vychutnat kávu či skleničku bublinek. V showroom najdeme i salonek sloužící k setkávání se s klienty v soukromí a možnosti „private sale„. Intimní prostor nabídne komorní atmosféru, kterou si klienti oblíbili u Janjiných předchozích ateliérů.

V zadní části se hostům otevírá skrytá galerie volného umění. Zde bude pod kurátorským dohledem Janji Prokić ročně probíhat 4 až 5 výstav. Vystavena zde budou díla umělců, které designérka šperků sama sbírá nebo ji jejich tvorba niterně oslovuje. Zahajovací výstava je naplánována od 5. října a předvede výběr z díla Terezy Příhodové a Michaely Karásek Čejkové. Obě umělkyně navazují na téma světla, které Janja aktuálně zpracovává v nově vznikající kolekci. 

A jak si autorka užila svou premiéru ve světě interiérového designu? „Důležitá pro mne vždy byla volba barev. Mám v oblibě hutné, tmavé, ovšem nikoliv temné odstíny. Ty v člověku probouzí zvídavost,„ popisuje. „Chtěla jsem, aby byl výsledný prostor skutečně unikátní, a tak jsem vymyslela a zrealizovala téměř všechny interiérové doplňky, jako jsou zrcadla, výstavní objekty na šperky či květináče. Ostatní nábytek či světla jsem po pečlivém výběru objednávala ze zahraničí.„

Důraz byl kladen na prémiovou kvalitu všech materiálů – dřeva, textilií i koberců. Velká péče byla věnována i drobným detailům, jako jsou například kliky a madla. Interiér showroomu sofistikovaně dotváří na míru vyrobený porcelán od Luisy Bělohlávkové a vázy od Barbory Kolerusové, Elišky Monsportové či Milana Pekaře. Prostor zdobí umělecká díla z Janjiny soukromé sbírky (Kristína Bukovčáková, Ladislava Gažiová, František Matoušek, Tadeáš Kotrba, Paula Benčátová, Tereza Příhodová a další) a také živé květiny, které běžně v obchodních prostorech nebývají. Atmosféru podtrhuje výběr vůní, které jsou pro každou část specifické. 

Janja má tuto kolekci v hlavě poměrně dlouho, hlavní téma je světlo. Tím se designérka  zabývá už dva tři roky různými způsoby a formami. Doba, ve které žijeme, je komplikovaná a  často můžeme sklouznout k temnotě. Ať to už byl covid trvající přes dva roky nebo pak válka, a proto si Janja myslí, že člověk sám musí cíleně hledat dobro kolem sebe, aby měl chuť žít a posouvat se někam dál. Chuť žít a dobro, které máme hledat, Janja vidí jako světlo a myslí si, že světlo není potřeba hledat jenom kolem nás, ale hlavně v nás uvnitř. Temnota je někdy silnější a přitažlivější než světlo, takže se velmi jednoduše můžeme nechat unést a stáhnout do hlubin. Kolekce Lumo (Lumo znamená světlo v esperantu) má byt o tom, že světlo v sobě musíme kultivovat a starat se o něj, aby mohlo dal svítit uvnitř i navenek. Symbolem kolekce je plamínek, protože pro Janju světlo reprezentuje plamen svíčky. Když si vybaví staré obrazy z kostelů, tak ta svíčka nese symbol světla. Stejně i oheň. V prehistorické době, kdy lidé žili v jeskyni, právě oheň jim dával světlo, teplo a jídlo. Oheň a světlo Janja vnímá jako život, což je pro ni v kolekci Lumo nejdůležitější.

V nové kolekci jsou použity kameny top kvality s označením AAA.

Morganit - druh berylu, který má růžovou barvu a pojí se na sakrální čakru. Je to kámen, který nás samotné hodně posouvá a podporuje seberozvoj. Důležité je, že se jedná o „vztahový“ kámen. Pomůže nám v tom vztahu najít pravé místo, kam patříme, aby to bylo vyvážené a zdravé. Podporuje harmonii a soulad s přírodou, podporuje nás v klidu a v pokoře a v lásce ke všemu, co nás obklopuje. Měl by nás vést od negativního k tomu pozitivnímu.

Tanzanit - u tohoto kamene je potřeba hodně zdatný brusič, aby z něj vytáhl top kvalitu, která se vyznačuje tím, že z jedné strany se třpytí do modra a z druhé strany do fialova. Jsou  na něm nejcennější právě jeho dvě barevné polohy. V přírodě roste jako hnědý a když se zahřeje, zmodrá jako většina polodrahokamu a drahokamu. Jedná se o hodně vzácný kámen, který se těží pouze v Tanzanii a naleziště již docházejí. Váže se na to hezký příběh nebo snad pohádka. Pastevci dobytku Masajové si všimli tanzanitu tak, že pásli krávy během šílené bouřky a blesku a najednou byly všude modré kameny. Tanzanit má uklidňující účinek na naši mysl i tělo. Je určený pro lidi, kteří žijí  ve stresu nebo mají pocit, že jim věci přerůstají přes hlavu. Měj by pomoci dodat schopnost  vše lépe zvládat, najít klid a rovnováhu. Sebrat zbytky sil a překonat těžkou situaci. Tím jak je modrý, tak se váže na krční čakru a podporuje komunikaci. Pomáhá zlepšovat vztahy a potlačit negativitu, která je v našem okolí, jak v práci tak i doma. Měl by pomoci vstřebávat živiny a odstraňovat toxiny.

Mandarin garnet – jmenuje se taky spessartin. Váže se k němu krásný příběh. Tvrdí se, že Noe z Noemovi archy měl vložený kus tohoto granátu ve své lucerně a svítil na cestě jeho arše skrz tmu. Je to ten plamen, oheň a rozháněč tmy, hledač světla a budoucnosti. Tvrdí se, že Noe ho rád ho nosil u sebe, protože jde o ochranný kámen a věřilo se, že umí rozsvítit noc a že svého nositele ochrání před zlem. Oranžová barva je důležitá v boji proti „špatným“ věcem, Budhističtí mniší nosí oranžovou jako ochranu před magii. Věří se například, že na osobu oblečenou v oranžové. nikdo nemůže seslat kletbu. 

Jedná se o hodně vzácný kámen, už dlouho se neobjevilo nové naleziště. Cení se na něm mandarinková pomerančová barva,  a právě ty oranžové barvy v kolekci Lumo jsou nejvíce ceněné. V pravěku se věřilo, že granát obecně umí léčit depresi, pomáhá proti špatným snům a váže se na játra. V křesťanské mytologii se granát váže na symbol Kristovy krve a jeho oběti za nás, abychom mohli existovat. Ještě ve starém Říme byly oranžové granáty velmi vzácné a nosila je jenom šlechta nebo vysoce postavení lidé, ať už finančně nebo v duchovní hierarchii. 

„V rámci výstavy u Janji zpracovávám dvě témata. První se pojí se světlem, kterým se Janja zabývá v současné kolekci a to prostřednictvím biblického obrazu hořícího keře. Ten je pro mě symbolem ohně bez ničivé síly, nevyčerpatelného zdroje energie, ale také signalizačním prvkem v krajině, jež nás donutí, abychom se zastavili, něco si prohlédli z blízka, vnímali přítomný okamžik či se obrátili k sobě samým. Instalace bude  pojata formou triptychu, kdy krom obrazu keře ještě navíc přikládám snímky rostlin, které byly dle znalců právě oním hořícím keřem. Byla to Třemdava bílá, která se za slunečného dne dokáže samovznítit? Nebo Ostružiník?,“ říká Michaela.

A ještě dodává: „Dalším tématem, které mne i Terezu Š.zajímá, a které nás vzájemně propojuje, je téma mateřství. Vytvářím novodobý obraz madony, v němž se zobrazuji jako anonymní postava složená z mnoha prsou. Vychází to z mého současného pocitu, kdy se vnímám jako „chodící prso“, které dává život, ale zároveň je jen „chodícím prsem“, mámou, na které jsou přisáté děti Vnímám, že fyzická stránka zastiňuje každou další stránku osobnosti. K mateřství se váže i obraz vlčice, jež veze na zádech děti, odkaz k Romulovi a Removi, ale taky ženám v abstraktní rovině a jejich divokosti, kterou současná společnost potlačuje (Ženy které běhaly s vlky).“

„S Míšou jsme od začátku směřovaly k tématu světla, respektive já jsem směřovala k tématu svatozáře, madon a mateřství, na kterém pracuji už třetí rok. Vztahuje se i k tomu, co jsem řešila před tím – archetypy růže a ženy coby symbolu v umění. Když jsem otěhotněla, tak jsem začala tematizovat mateřství jako další podstatnou věc nejenom v pozitivním smyslu jako oslava ženy-matky. Zajímá mě, když se žena rozhodne z jakéhokoliv důvodu nebýt matkou – role, do které ji společnost od malička staví. To vše se snažím dávat do jemných sochařských gest,  nepopisné dojmy z příběhů které jsem si já sama prožila, které prožívají nebo by mohli prožívat lidi okolo mě,“ přidává se Tereza. 

Madony jsou postranní spontánní téma, které ji provází celou dobu. Dělá si je pro radost, stejně jako i tu mramorovou madonu, která vzniká do výstavního prostoru k Janje. Hlavní monument, který najdete na této výstavě, je plamen – socha, která navazuje na předchozí dřevěnou sochu, která se jmenovala pramen a týkala se pramene vlasů stýkající vody. Plamen coby symbol kalendáře bude z mramoru, velký monument vytesaný uprostřed galerie. Je to sice plamen, ale symbolizuje pro Terezu i vlasy coby korunu krásy ženy, čemuž se přikládá význam, až když o ty vlasy člověk přichází. Vlasy symbolizují  magii, obětinu člověka, pokud padnou do nesprávných rukou. 

„Stavím vlasy do pozice ohně, který je jako plamen svíčky. Každý tu svíčku máme jinak dlouhou, je to taky takový pomyslný kalendář našeho života. Lehký neuchopitelný oheň dávám do těžkého mramoru, protože se často snažím křehké symboly vyjádřit co nejvíc opozitním materiálem. Dále bude na výstavě dřevěné srdce, taková mozaika ze dřeva, skládaná socha. Tady jsem se s Míšou dobře shodly, ona má nafocené podobné srdce, já ho mám vysochané. A nebude  chybět jeden velmi důležitý objekt a to je svatozář ze soustružené mosaze ohnuté do půlkruhu,“ říká Tereza.

OTEVÍRACÍ HODINY SHOWROOMU, U Lužického semináře 11, Praha 1

Úterý – pátek 11:00 – 19:00

Soboty 12:00 – 18:00