Všichni, kteří měli tu čest ocitnout se u jednoho stolu s Halinou Pawlowskou, se společně shodují, že je nejlepší hostitelkou, u které kdy jedli. Není ale jen výbornou kuchařkou, je mimo jiné i úspěšnou spisovatelkou. Když tyto své schopnosti spojí, zrodí se její osobní Rodinná kuchařka, v níž prozrazuje recepty předávané v její rodině z generace na generaci. Křest této první vzpomínkové kuchařky si nenechali ujít ani herečtí kolegové a přátelé Haliny Pawlowské, kterých přišlo opravdu neskutečně mnoho!
Veronika Žilková řekla, že kdo v kultuře něco znamená, je dnes na křtu, a měla pravdu. Přišli: Jitka Asterová, Dana Batulková, Nela Boudová, F. A. Brabec, Gustav Bubník, Hana Čížková, Hana Gregorová, Vlastimil Harapes, Ondřej Hejma, Jiří Hubač, Iva Hütnerová, Heidi Janků, Jakub Kohák, Václav Kopta, Jana Krausová, Hana Křížková, Gábina Partyšová, Irena Pavlásková, Petr Pečený, Agáta Prachařová, Ivo Šmoldas, Veronika Žilková a mnoho dalších.
A jelikož se jednalo o křest knihy s recepty, přivítala Halina své hosty oblečená jako kuchařka v krásné barevné zástěře s vařečkou. Byla vlastně v tu chvíli jako královna s hermelínem a žezlem. A i pohoštění svým hostům připravila vskutku královské, zčásti i právě dle receptů ze své kuchařky.
„Všechny recepty v mé kuchařce mají základ v naší široce rozvětvené rodině. Táta byl z osmnácti dětí a máma z šesti. Pár receptů jsem také nasbírala u svých kamarádek, zejména těch, co žijí v zahraničí,“ vysvětlovala Halina Pawlowská. Rodinná kuchařka ale není jen obyčejnou kuchařkou. Čtenáři se také mohou těšit na rodinné historky prokládané veselými fotografiemi z Halinina osobního života.
Rodinné recepty mají místo v rodině každého. Výjimkou není ani Naďa Konvalinková: „Vařím velmi ráda a naučila jsem se hodně těch základních jídel české kuchyně od babiček! Ale často a ráda také improvizuji.“
Nejen vynikající jídla, ale i atmosféru u stolu umí Halina vytvořit takovou, jako nikdo jiný. „Musím říci, že Halina je velmi zábavná a bezprostřední. S ní se člověk nikdy nenudí. Navíc opravdu úžasně vaří, dochucuje, a celkově je prostě vidět, že k tomu jídlu má vztah,“ popisovala své zážitky ze společného stolování Hana Křížková, kterou prý Halinina kuchařka nadchla také proto, že i ona sama si píše vlastní kuchařky. Má velký sešit, do kterého si už od puberty zapisuje oblíbené recepty a občas i vkládá výstřižky z novin.
I Hanka Čížková ráda listuje při vaření kuchařkami: „Některá jídla vařím z hlavy, ale dost často mrknu do kuchařky nebo na internet. U nás ale vaří hlavně přítel.“ Internetové recepty si oblíbila i Jitka Asterová: „Já vždycky juknu na internet a pak si z několika receptů vytvořím ten vlastní.“
Na internet by naopak nikdy nezabrousila Agáta Hanychová. Ta totiž miluje kuchařky upatlané od těsta, na kterých je vidět, že je někdo s oblibou používá. „Na vaření moc času nepotřebuju. Jsem schopná za půl hodiny uvařit šest jídel. Manžel naopak vaří šest hodin jedno jídlo, ale vždycky ho má lepší, než já. Já sice míchám rukama a nohama, což je občas nutnost, ale zvládnu to díky tomu rychleji, a nakonec je to taky dobré,“ vtipně znázorňovala míchání všemi údy veselá Agáta. A jak je možné, že Jakub Prachař vaří tak dobře? Protože také prošel školou rodinného vaření, prozradilaDana Batulková: „Vařit mě naučila maminka a později i mého syna. Ten s ní dodnes konzultuje kynutá těsta, omáčky i zavařování.“
Rodinná kuchařka Haliny Pawlowské je skutečně taková, jak její název vypovídá. Jídla v ní nepřipravovali profesionální kuchaři, nepracoval na nich tým food stylistů, nepoužívalo se nejluxusnější nádobí, nefotilo se v ateliéru. Všechna jídla v Rodinné kuchařce vařila Halina ve své kuchyni, nebo na chalupě, a to v léta používaných starých hrncích. Prostě tak, jak je zvyklá. „Ráda vařím pomalu. Beru to jako relaxaci. Krájím, do toho poslouchám rádio, vysloveně si s jídlem hraju. Nikam nespěchám.“
A to je správný přístup! O tom se nedávno přesvědčila i Nela Boudová: „Největší změna v přístupu ke kuchyni byla, když jsem si zasadila vlastní zeleninu a bylinky. Je neuvěřitelný rozdíl vařit z vlastnoručně vypěstovaných surovin. Dokonce jsem začala dělat i vlastní chutney, které věřím, že bude chutnat i Halině,“ komentovala svou objevenou lásku ke kuchyni Nela Boudová.
I Hana Křížková přikládá vaření a rodinným receptům velkou váhu: „Mám několik oblíbených rodinných receptů. Třeba naší jihočeskou červenou zelnici, kterou ale děláme z uzeného kolene a přidáváme do ní i houby, takže to určitě není obyčejné jídlo, jak by si někdo mohl myslet. Ze sladkého jsem pyšná na rybízovou marmeládu bez zrníček dle receptu mé maminky, do které přidávám jen citron, jinak žádnou chemii. A na Vánoce peču marokánky. Ano, opravdu dělám jen jeden druh, ale zase jich peču tuny,“ rozpovídala se Hana Křížková. Její marokánky jdou prý tak na odbyt, že si na jejich pečení musí brát pomalu dovolenou.
Ale o tom to právě je. Vařit sám pro sebe není nikdy tak zábavné, jako vařit pro hosty, se kterými si pak užijete nezapomenutelný večer. „Nejradši jím s rodinou, anebo když je nějaká oslava. To se pak moc ráda předvádím. Ale za to pak vyžaduji neutuchající obdiv. Nestačí jen: Je to dobré, mňam. Potřebuju slyšet chválu několik hodin po sobě,“ přiznala Halina sice poněkud neskromně, ale vlastně proč ne? Když někdo neví, že za dobré jídlo se má poděkovat a hostitelce dát jasně najevo její kvality, musí si o slova chvály říct sama.
A na závěr tip autorky knihy na recept, který rozhodně nesmíte v její kuchařce přehlédnout! „Nejraději mám Holubce. Je to klasické ukrajinské jídlo, kdy se do listů naloženého kysaného zelí zabalí směs tří druhů najemno nakrájeného masa spolu s jemně pokrájenými dušenými hříbky. Vše se dusí, zapeče a podává se škvarečky slaniny a kysanou smetanou,“a v tu chvíli se neoblizovala jen Halina, ale i všichni přítomní, při představě tak lahodného jídla.
V Rodinné kuchařce se ve většině případů nejedná o časově náročné pokrmy, ale o dobrá a poctivá jídla, která zasytí rodinu a vykouzlí spokojený úsměv na tváři. Kniha je rozdělena do kapitol, z nichž každá obsahuje kompletní menu, a je doplněna historkou ze života Haliny Pawlowské.
