Více než čtvrtina* Čechů na svých dovolených dává při fotografování přednost mobilu před fotoaparátem. Je po ruce, lehký, a tak často fotíme všechno, co se pohne a co nám přijde zajímavé. Každý rok však přichází ze zahraničí zprávy, že někoho zatkli za pořizování fotografií na letištích, u ambasád nebo u vojenských objektů. Lidé jsou, zdá se, nepoučitelní. Kde a co bychom tedy v žádném případě fotit neměli?
Strategické cíle
Pravidlo číslo 1: Nefoťte letiště, armádní budovy, nádraží, mosty! V západní Evropě vám to ještě projde, ale ve východní Evropě, v Rusku, v USA a v zemích třetího světa jsou na to doslova alergičtí. „Více než kde jinde si v těchto zemích strategické objekty hlídají a právě tam se často stává, že dotyčného fotografa zatknou a hrozí mu obvinění ze špionáže nebo z ohrožení národní bezpečnosti, o čemž svědčí i nedávný případ, který se odehrál v Řecku,“ upozorňuje Branko Gugleta, marketingový ředitel Tesco Mobile.
Uniformované osoby
V tomto případě platí to samé, co v předchozím bodě. Uniformovaná osoba (samozřejmě pokud nejde o uniformu řidiče autobusů), je vždy považovaná za představitele státní moci. Její focení může být považováno za nežádoucí.
Lidi bez jejich souhlasu
Pokud pořizujete fotografie na veřejném prostranství, jako jsou náměstí a podobně, pak se nic neděje. Ve chvíli, kdy ale pořizujete snímek typu pár se dívá do výlohy nebo maminka si hraje s dítětem na hřišti, měli byste podle nového občanského zákoníku požádat o jejich svolení. Paragraf 84 totiž říká: „Zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Ideální pak je mít svolení písemné, neboť ústní budete v případě, že si to dotyčná osoba později rozmyslí, těžko prokazovat.
Neveřejná prostranství
Nutnost svolení přichází i ve chvíli, kdy chcete fotografovat v prostranství, které tzv. někomu patří, tedy v obchodech, restauracích, ale i v muzeích, divadlech, na stadionech a podobně. Konkrétně restauratéři jsou na fotografování v poslední době doslova alergičtí. Pokud jde o pořizování snímku nebo dokonce videí na kulturních akcích typu výstava, divadelní představení nebo koncert, přísně právně vzato pořízením obrazového záznamu porušujete autorská práva. Dosud nikdo nic takového netrestá, ale jsou umělci, kteří proti zveřejňování amatérských záznamů svých děl spolu se svými právníky bojují.
Pozor na zveřejňování fotografií!
Jak už bylo řečeno, fotit osoby je nutné jen s jejich svolením. Svolení ale musíte mít i na zveřejnění snímků! I to upravuje nový Občanský zákoník. „Nejvíce problematické jsou v tomto případě sociální sítě, kam lidé umísťují snímky často i delikátního charakteru, které mohou znázorněné osoby poškodit. I proto například Facebook nebo Pinterest nabízejí možnost požádání o stažení fotografií,“ upřesňuje Branko Gugleta.
Co mají dělat „poškození“?
Pokud se ocitneme v situaci, že někdo pořídil fotografii, která nás poškozuje, máme plné právo požádat o stažení z internetu nebo ze sociálních sítí, a to bezodkladně. Většina lidí buď fotografii stáhne, nebo váš obličej „rozmaže“. Pokud by nedošlo ke smírnému řešení, je dobré poradit se o dalším postupu s odborníky na ochranu práv.
Rada na závěr
„Spousta především mladých lidí má dnes ve zvyku své fotografie neprodleně sdílet na sociálních sítích, ale zapomínají, že čerpat data v zahraničí, především mimo Evropskou Unii, je zatím stále drahá záležitost. Je proto dobré na to myslet a případně si před překročením hranic datové služby vypnout a následně pak využívat free wifi v kavárnách, restauracích nebo hotelích,“ upozorňuje Branko Gugleta.
* Průzkum NMS Market Research
