Roky šlapal na paty českým restauracím. Chtěl, aby se tu dalo dobře najíst. Doba katastrofální úrovně pohostinství v Česku je naštěstí už pryč a republiku zaplavilo množství fantastických podniků. Chodit do restaurací už není výsadou elit. Rozhoduje nápad, koncept a kreativita šéfkuchařů. Zdeněk Pohlreich se padesát let pohybuje v profesionální gastronomii, nyní z doporučení diváků vybere dvanáct restaurací, které budou muset projít jeho zátěžovým testem. Ty nejlepší se mezi sebou utkají v novém pořadu TV Nova Pohlreichův souboj restaurací, který se právě začíná natáčet.
„Za poslední roky se stav české gastronomie proměnil k lepšímu. A tak už se mi nechce jezdit a nahánět ty, co to dělají špatně. Naopak, chtěl bych ukázat nejlepší restaurace. Ne nutně ty nejznámější, nechtěl bych ukazovat ty, které každý zná, které plní stránky médií. Spíš hledáme něco, čemu pracovně říkáme ‚neobroušené diamanty‘, i když řada z nich se již opravdu pěkně blýská,“ vysvětluje koncept soutěže Zdeněk Pohlreich a dodává: „V kuchyni poznáte, jestli je to kvalitní práce, jestli jde o poctivou práci, jestli ti kuchaři vědí, co dělají, a dělají to dobře. To se určit dá. Stejně tak se dá určit, jaký servis poskytuje ta daná restaurace, jestli se v ní lidé cítí dobře. A tohle všechno budu hodnotit. Fenomén návštěv restaurací je celosvětová záležitost a jedna z důležitých věcí kultury každé země. Jde o příjemný způsob trávení volného času, něco, co jednoznačně přispívá ke kvalitě života a nemusí být nezbytně vyhrazeno pouze pro elitu. V současné době jsou restaurace oblíbeným tématem konverzace, sdílením prožitků z dovolených a podobně. I to posouvá jejich kvalitu směrem vzhůru, o tom není pochyb.“
Soutěž se nezaměří jen na klasickou českou a moderní kuchyni, ve výběru se objeví i italská, americká nebo asijská kuchyně – ten nejzajímavější průřez toho, co česká gastroscéna nabízí. Proti sobě se vždy postaví dvě restaurace se stejným zaměřením. Dostanou několik úkolů, včetně zátěžového testu – podnik naráz navštíví třicet lidí a restaurace dostane dvě hodiny na obsloužení všech hostů, a to tříchodovým menu. Hodnotit se bude nejen kvalita pokrmů, ale také servis, jak se lidé v dané restauraci cítí, jak fungují týmy. Následně se proti sobě obě restaurace postaví v kuchyni Zdeňka Pohlreicha. Z jedné konkrétní suroviny budou muset připravit jídlo, které je stylem vystihuje, ale které je také dostane do dalšího kola. Protože vyhrát může jen jeden.
„Divák se může těšit nejen na zábavu, protože Zdeněk Pohlreich zábavný dokáže být, ale také na napětí, boj a soutěžení. A navíc se dozví, kde se může dobře najíst. A nemusí to být nutně za spousty peněz, protože se soustředíme na rodinné, menší resturace. Pohlreichův souboj restaurací tak hezky doplňuje dva další populární kulinářské pořady, které televize Nova připravuje: MasterChef Česko a Souboj na talíři. Jde o kombinaci zábavy, napětí a dobrého jídla z kvalitních surovin,“ říká showrunner připravovaného pořadu Radovan Síbrt, který je rád, že točí s hvězdou oboru, Zdeňkem Pohlreichem, a dodává: „Několik let jsme hledali, jak spojit síly s jednou z největších ikon české gastronomie. Již v minulém roce měl Zdeněk menší roli v MasterChefovi, zvažovali jsme, jak jej získat pro Souboj na talíři, ale až nyní se podařilo najít formát, který by Zdeňkovi vyhovoval a kde by se dala jeho postava rozvíjet.“
Během své dlouhé kariéry zažil gastronomii v socialismu, v zahranicčí, v korporacích i ve vlastním podnikání. Za ty roky již leccos zažil. Přesto je pro něj Pohlreichův souboj restaurací vzrušující výzvou. „Pro mě osobně je to zajímavá změna s novým formátem, v jiné televizi, moc se na to těším,“ uzavírá Zdeněk Pohlreich.
Zdeněk Pohlreich: Pro mě osobně je to zajímavá změna s novým formátem, v jiné televizi, moc se na to těším
O čem má být Pohlreichův souboj restaurací? Co ten souboj znamená pro vás?
Za poslední roky se stav české gastronomie proměnil k lepšímu. A tak už se mi nechce jezdit a nahánět ty, co to dělají špatně. Naopak, chtěl bych ukázat nejlepší restaurace. Ne nutně ty nejznámější, nechtěl bych ukazovat ty, které každý zná, které plní stránky médií. Spíš jsme hledali a hledáme něco, čemu pracovně říkáme ‚neobroušené diamanty‘, i když řada z nich se již opravdu pěkně blýská.
Ten formát vychází z britského pořadu Ramsay’s Best Restaurant. Oni prošli podobným stavem. Britská kuchyně byla peklo, a dnes se v Británii skvěle najíte. Hledáme vždy dvě restaurace, které spojuje zaměření jejich kuchyně. A ty dvě restaurace se proti sobě postaví. Dostanou několik úkolů, my je otestujeme tak, že jim tam najednou pošleme třicet lidí a budou mít dvě hodiny na obsloužení všech hostů. A budeme sledovat nejen kvalitu pokrmů, ale taky servis, budeme chtít vědět, jak se lidé v dané restauraci cítí, jak ty týmy fungují. Následně se proti sobě ty dvě restaurace postaví u mě v kuchyni. Dostanou konkrétní surovinu a budou muset připravit jídlo, které je stylem vystihuje, ale které je také dostane do dalšího kola. Protože jenom jedna může vyhrát. No a samozřejmě si je po cestě otestujeme, aniž by to věděly, pošleme jim do restaurace tajného strávníka, který se jim rozhodne zkomplikovat život. A uvidíme, jak si s ním poradí.
Pro mě osobně je to zajímavá změna s novým formátem, v jiné televizi, moc se na to těším.
Jak probíhal výběr restaurací, které se v pořadu objeví?
Výběr stále probíhá. Stále od diváků sbírám tipy na jejich nejoblíbenější restaurace. První tipy přišly na výzvu sociálních sítí televize Nova. Oslovily diváky, aby nám posílali tipy. Na ně jsme se následně obrátili a navštívili je. A z nich jsem pak vybral dvě, které podle mě dobře reprezentují tu danou kategorii. Ochutnáme italskou, americkou, asijskou kuchyni, ale samozřejmě máme ve výběru tradiční českou, ale také moderní českou gastronomii. Bude to průřez tím nejzajímavějším, co české prostředí nabízí.
Koncept vybraných restaurací je různý, napříč kuchyněmi nebo sortimentem. Mají něco společného?
Snažíme se klást důraz na restaurace rodinného typu, ne příliš známé, a jak se říká, ne příliš mediálně provařené. Jak jsem říkal, takové neobroušené diamanty.
Jste padesát let v profesionální gastrononomii. Kam se posunula až do teď, kdy už můžeme vybírat tu nejlepší restauraci?
Je těžké určit, co je nejlepší restaurace. Stejně tak jako je těžké říct, co je nejlepší jídlo. To jsou velmi subjektivní kategorie. Je to jako s uměním. Nemůžete říct, že tohle je nejlepší obraz na světě. V kuchyni ale poznáte, jestli je to kvalitní práce, jestli jde o poctivou práci, jestli ti kuchaři vědí, co dělají, a dělají to dobře. To se určit dá. Stejně tak se dá určit, jaký servis ta daná restaurace poskytuje, jestli se v ní lidé cítí dobře. A tohle všechno budu hodnotit. Já budu taky sledovat, jak fungují jednotlivé týmy, jak spolu komunikují, aby dosáhly co nejlepšího výsledku. Ale ano, zůstává tam velká část subjektivního hodnocení. A proto je to moje nejlepší restaurace. Já rozhodnu, která mně osobně připadá z těch daných restaurací, které spolu budou soutěžit, nejlepší.
Kam se za tu dobu posunul celý „kult“ chození do restaurace?
Nejsem si jist, jestli se jedná o kult, je to celosvětová věc a jedna z důležitých věcí v kultuře každé země. Jde o příjemný způsob trávení volného času, něco, co jednoznačně přispívá ke kvalitě života a nemusí být nezbytně vyhrazeno pouze pro elitu. V současné době jsou restaurace oblíbeným tématem konverzace, sdílením prožitků z dovolených a podobně. Že to posouvá jejich kvalitu směrem vzhůru, o tom není pochyb.
Co byste doporučil lidem, kteří jezdí za gastroturistikou po Česku?
Asi kvalitní přípravu, to znamená vědět, co chci, a potom i ujasnění si toho, co je kde k mání.
Do jaké restaurace byste v životě nevstoupil?
Já nemám rád restaurace špinavé a zanedbané, kde je na první pohled vidět, že se o ně nikdo nestará.
