Herečka Andrea Růžičková se už před rokem stala maminkou syna Tobiáše, nemůže ale stále zapomenout na svůj pobyt v Africe, kde pomáhala dětem. I když teď má možnosti cestování trochu omezené, plánuje se i se synem jednou do Afriky vrátit.
Andreo, co je u Vás nového?
Díky tomu, že jsem už víc než rok mámou, je u mě každý den něco nového. Není to ovšem nic převratného, co by změnilo svět, ale v tom našem rodinném kosmíru jsou to objevy nevídané. Díky dítěti totiž poznáváme život tak jaksi od znova.
Jak se má syn?
To by mě taky zajímalo, co by řekl 
. Doufám, že je s námi šťastný. Že cítí, jak moc ho milujeme. To je vlastně pro nás zásadní, aby cítil lásku.
Stala jste se opět po roce ambasadorkou projektu Čistá voda dětem, který má za cíl zprostředkovat pitnou vodu v oblastech s jejím nedostatkem – nákup 1 produktu P&G v Makru uskutečněný do 16. října bude znamenat 1 den pitné vody pro 1 člověka. Jaké máte Vy zkušenosti z Afriky, kde jste byla před rokem, co se týče pitné vody? Jak byste popsala tamní situaci?
Afrika je skutečně úplně jiná. To, co je pro nás samozřejmostí, je tam mnohdy výjimečné. Pitná voda je i dnes, v 21. století, vzácná a je celkem normální, že se pije voda dešťová. Nebo těžce získaná voda podzemní, která je ale v dobách sucha téměř nedostatková. V malých městech je možné koupit pitnou vodu v lahvích, ale na to většina obyvatel nemá peníze. Je těžké si něco takového představit, natož to žít dennodenně.
Dovedete si představit vychovávat syna v takových podmínkách?
To si, myslím, nedokáže představit nikdo.
Jak vnímáte čím dál vážnější problém sucha u nás, ve střední Evropě?
Vnímám to a čtu o tom snad každý týden. Možná se nám pořád zdá, že se nás to netýká, že problém je velmi daleko, že je jen v teoretické rovině. Ale zemědělci, chovatelé, hospodáři, lesníci, lidi na vesnici…myslím, že ti by nám dokázali vyprávět už ze svých vlastních zkušeností. Jsem optimista, věřím, že jako lidstvo inteligentní, najdeme cestu, jak vodu zachránit.
Dodržujete Vy a Váš syn pitný režim?
Určitě, využíváme normálně vodu z vodovodu.
Jaký má Váš syn vztah k vodě? Jaký má vztah k přírodě?
V létě přes ta šílená horka jsme jezdili na chatu, která je na samotě u lesa, v jižních Čechách u řeky Lužnice. To sucho bylo znát i na řece – velmi málo vody. Poprvé se v ní koupal i Tobiáš… a ta radost byla nepopsatelná. Doufám, že to tak zůstane i do budoucna, že se jednou i on bude koupat se svými dětmi v řece, která teče.
Chtěla byste syna také jednou vzít do Afriky?
Určitě. Chci ho vzít všude, chci, aby viděl různé životy a krajiny, dobré i zlé, bohaté i chudé. Myslím, že je to nesmírně důležité, abychom nežili ve falešné představě neustálého růstu, blahobytu a nadbytku.
Fotografie: Pro P&G Martin Vítek
