Lucie Křížková ráda sportovala už od první třídy, lásku k běhání ale našla teprve před deseti lety. „Oblíbila jsem si ho až po porodu syna. Dostaly se ke mně ty správné informace a správní lidé, začala jsem běhat jinak a ono to najednou šlo,“ prozradila Miss České republiky z roku 2003. „Někdy uběhnu sto kilometrů měsíčně, v některém měsíci běžecké boty ani nevytáhnu. Nakopnou mě charitativní běhy, ty mě baví. Říkám si, že každý uběhnutý kilometr má větší smysl,“ uvedla moderátorka pořadu Sama doma. Jeden takový nyní rodačku z Příbrami čeká. 3. září se postaví na start adidas Běhu pro ženy na 5 km, populárního závodu večerní Prahou spojeného s neziskovou organizací Loono.
Pohyb měla v krvi už jako malá. Od šesti let se Lucie Křížková (rozená Váchová) věnovala sportovní gymnastice. „Naučila jsem se být rychlá a narvat všechnu energii do krátkého času. Vím, že jsem byla dobrá ve sprintech, ještě na gymplu jsem vyhrávala závody v běhu na 100 metrů. Dlouhé tratě jsem v oblibě neměla. V běhu na 1500 metrů jsem vždy dobíhala mezi posledními a bylo mi na zvracení. Přepálila jsem začátek a pak už s tím neuměla pracovat. Myslela jsem si, že běh na delší vzdálenost prostě není pro mě,“ říká Křížková.
Nyní už delší běhy vnímá jinak. „Běhám hlavně pro zdraví, pro lepší fyzickou kondici. A běhám ve dnech, kdy mě netlačí čas. Když už vyběhnu, chci běžet alespoň 7 až 10 kilometrů. A to už docela trvá. Tedy mně to trvá. Nejsem rychloběžeč. Tím, že neběhám pravidelně, mě ideální tepovka drží na čase přibližně 6 minut za kilometr,“ nastínila Křížková, která se svými dvěma dětmi ráda jezdí na kole a v zimě s nimi lyžuje. „Snažím se také hodně chodit. Daří se mi držet průměrně 10 tisíc kroků denně.“
Úspěšná modelka nejraději běhá po lesních cestách, nebo cyklostezkách podél vody. „V Plzni mám oblíbené trasy, ke kterým si ale musím nejprve doběhnout přes sídliště, což se mi nelíbí. Někdy se i k hezčím cestám přiblížím autem,“ popsala s tím, že na běhání musí mít náladu. „Moc se nepřemlouvám. Pak to taky dopadne tak, že třeba měsíc vůbec neběhám. Když mám volnější den, není velké vedro, nebo naopak nejsou sněhové závěje, jdu běhat s chutí. Když se mi nechce, tak to nelámu. I když vím, že kdybych to “zlomila”, byla bych nakonec ráda. Zažila jsem to během Adventního běhání, ve kterém běháte po celý Advent každý den alespoň 30 minut. Tam jsem se párkrát přemlouvat musela a vždy jsem byla po doběhu nadšená, že jsem svoji počáteční lenost překonala. Nakopne mě taky zajímavý podcast, který si chci poslechnout, nebo audiokniha. Doma na poslech nemám klid, při běhu mě nikdo neruší.“
A rušit se nechce nechat ani při samotném běhání. Proto běhá výlučně sama. Tedy pokud zrovna nevyrazí s dcerou Lolou a synem Davídkem. „Už se mnou absolvovaly i pár závodů, kde se zúčastnily dětských běhů. Baví je to. Jsou to ale většinou běhy na kratší vzdálenosti. Se synem často závodíme ve sprintech, oba mě občas doprovází na koloběžkách, když zrovna nevyběhnu v době, kdy jsou ve škole a školce. Dcera mě loni doprovázela na kole, letos už ale jezdí rychleji a nestačím jí,“ usmívá se Křížková. „Když jdu ale bez nich, tak se nechci nikomu časově přizpůsobovat. Ráda si tempo volím podle svojí aktuální kondice a chuti. Něco jiného je to ale při hromadných akcích, tam kamarádky běžkyně potkám ráda a je prima, když spolu můžeme běžet a komentovat tu příjemnou atmosféru kolem,“ vysvětlila.
Na tu se může těšit při adidas Běhu pro ženy, který už v minulosti čtyřikrát absolvovala. „Je to příjemná akce. Člověk nemusí být nijak trénovaný, aby si to zvládl užít. Neřešila jsem čas, jen jsem prostě běžela, sledovala dění kolem a kochala se Prahou,“ zavzpomínala. A jaký bude ten letošní ročník, který stejně jako v minulosti pořádá RunCzech? „Čekám nadupanou atmosféru. Líbí se mi běhat pražskými cestami, které jsou obvykle plné aut. A těším se na setkání s ostatními běžci. Je to závod, který si užijí začátečnice, ale i zkušené běžkyně. A je to asi jediný závod (nebo jeden z mála), kdy běží hromadně pouze ženy. Kdo zná atmosféru velkého závodu, ví, že to je právě to nejlákavější. A start při tónech Vltavy od Bedřicha Smetany? Vždycky mám husí kůži. Tak ahoj na trati!“ dodala Lucie Křížková.
